válkaČeskoslovenskoobjevy

Na pražském Proseku se v roce 1965 propadl trolejbus

Na pražském Proseku se v roce 1965 propadl trolejbus
Zdroj: proprosek.cz
+ 2 fotky+ 3 fotky

Trolejbusy na pražské lince U Kříže-Prosek-Letňany-Čakovice byly v provozu od roku 1952. Když se pod jedním z nich 9. července 1965 propadla silnice v ulici Nad Krocínkou, byl to skandál, který znamenal konec trolejbusové dopravy na Proseku.

Václav Pokorný 14. října 2019

Jedním z největších průšvihů spjatých s výstavbou Severního pražského města Proseku v 60. letech byl propad v dráze trolejbusu na křižovatce ulic Nad Krocínkou a Cihlářské, který se udál v roce 1965. Místní národní výbor nařídil vystěhování obyvatel a mezi lidmi se začaly šířit fámy, za kterými stála podle „Večerní Prahy“ touha po senzaci i úmysl znevážit „gigantické dílo socialismu“.

“Panika však zavládla i na pověrečných vyšších místech, která si rychle přizvala několik mlčenlivostí vázaných skupin expertů z Geoindustrie, Hornického ústavu ČSAV, Rudného projektu a BPO Ostrava. Jednalo se o obavy, zda se jedno z prvních pražských sídlišť Prosek pro 150 000 obyvatel nezhroutí do podzemí,“ napsal o události geolog Václav Cílek v knize Podzemní Praha.

O této příhodě najdeme ještě několik podrobností v knize Praha Neznámá autora Petra Rysky. Ten uvádí, že na místě propadu vozovky vznikl tehdy kráter o průměru zhruba šesti metrů. Dále se dozvíme, že se komunistické úřady snažily celou událost ututlat, což naopak vedlo k řadě legend, že se propadl celý trolejbus.

K celému příběhu lze dodat, že v archivech nejsou žádné údaje o poškození trolejbusu ani zranění cestujících. Faktem však zůstává, že podzemní prostory pod Krocínkou byly poté zabetonovány a byla zde ukončena trolejbusová doprava.

Důvod těchto neočekávaných zemských propadů v této oblasti Proseka je však prostý. Již v 16. a 17. století se zde těžil bílý písek, po kterém vznikl labyrint dosud nezmapovaných pískovcových chodeb. Prosecký písek se tehdy používal na posypávání podlah, aby se nezašlapalo bláto, nebo se z něj dělala písková mýdla a také se jím vysypávaly formy na lití železa. Původní délka chodeb mohla být kolem deseti kilometrů, ale dnes z nich zůstaly jen zbytky. „Ten největší dochovaný důl je takzvaná Močálka v Proseckých skalách, asi dva kilometry dlouhá, kde jsou štoly až devět metrů vysoké,“ uvedl Václav Cílek.

Další články

Zavří­t reklamu