Pocongové neškodně posedávají v ulicích, jejich přítomnost má ale vyšší smysl.

Pocongové neškodně posedávají v ulicích, jejich přítomnost má ale vyšší smysl. | zdroj: messagetoeagle.com


Na Jávě se objevili záhadní duchové. Lidé se kvůli nim bojí vycházet v noci ven

TÉMATA: duchové | Jáva | koronavirus | pověra

user-avatar

M. Šindlauerová

25. 05. 2020 | 16:55

Tichá ulice, noc. Jdete se nadechnout čerstvého vzduchu, protože nemůžete spát, a najednou se vám zastaví srdce - přesně vprostřed křižovatky sedí na židli strašidlo. Nic nedělá, ale vám přesto tuhne krev v žilách a prcháte pryč, nebo jste naopak stoický zvědavec a ducha si cvaknete mobilem. Tak takhle to teď vypadá v jedné jávské vesnici.

Ve vesnici Kepuh na Jávě se dějí zvláštní věci. Každou noc tam po ulicích vysedávají lidé zachumlaní do bílých prostěradel, jejichž přítomnost vyvolává jistou úzkost. Ale nejsou tam jen tak. Indonésané jsou totiž extrémně pověrčiví. A tak jsou figury stylizovány přesně jako pocongové, což jsou dle jávské pověry zahalené bytosti, pod kterými se ukrývají mrtví lidé. A nemohou se z bílých závojů osvobodit. Ptáte se, k čemu to všechno je? Ve všem hledejte koronavirus, který zkrátka hýbe světem. Pocongové svým nočním vysedáváním v obytných zónách odstrašují případné zájemce o noční procházky, kteří by tak porušili povinnost samoizolace, popřípadě zákaz shromažďování.

Organizátoři celé akce samozřejmě nejsou natolik naivní, aby si mysleli, že pocongové někoho doopravdy vystraší. Spíš má místní obyvatele "trknout", že virus skutečně není legrace a představuje reálnou smrtelnou hrozbu. A k tomuto uvědomění se právě hodí tato forma šokové terapie, kdy lidem spíše utkví v paměti nějaká negativní a strašidelná konotace s nebezpečím, než prostá ikonografická značka s upozorněním.

Pocongové zřejmě mají kýžený efekt – žádní obyvatele se v noci venku nepohybují. Samozřejmě až na ty, kteří v zahalených osobách vidí velkou atrakci a nadšeně si je fotí. I tady na ně organizátoři vyzráli – figury se nyní objevují sporadicky a zcela nečekaně. Tím se efekt šoku ještě zvyšuje. 

Využívání pověr a tradic je v Indonésii značně běžné nejen během pandemií – nejčastěji se využívají ve výchově dětí. Volnomyšlenkářské obyvatelstvo Indonésanů ale holt také občas potřebuje usměrnit, ačkoli už dávno překročili dětský věk a mají již rozum. Tamější způsoby nám, Evropanům, možná přijdou jako dětinské, ale jak vidíte, svůj efekt to opravdu má. Že bychom přece jen něco podobného vyzkoušeli i zde?

 

.

user-avatar

M. Šindlauerová

25. 05. 2020 | 16:55

Zavří­t reklamu