válkaČeskoslovenskoobjevy

Mýty o Plejádách jsou možná těmi nejstaršími na světě

Mýty o Plejádách jsou možná těmi nejstaršími na světě
Zdroj: John Stauffer, NASA/JPL-Caltech, Wikimedia Commons, volné dílo
+ 10 fotek+ 11 fotek

Plejády známé také pod názvem Sedm sester jsou nejkrásnější otevřenou hvězdokupou na pozemské obloze a lze je pozorovat i pouhým okem. Díky své velké jasnosti byly známy již od starověku v mnoha kulturách po celém světě. Když se na Plejády podíváte, většinou jich napočítáte šest. Proč se tedy od dávných dob mluví o sedmi?

Yvonne Pokorná 21. března 2021

V mnoha kulturách po celém světě byly Plejády spojovány s číslicí sedm a zosobňovány jako sedm sester, sedm panen nebo dívek. Pověsti o této hvězdokupě se sobě v mnohém podobaly. Je také možné, že daly vzniknout nejstaršímu příběhu na světě, který si vyprávěli naši předkové v Africe před téměř 100 000 lety, jak předkládá nová spekulativní studie astrofyzika Raye Norrise.

Norris pracoval s australskými domorodci a doslechl se mnoho jejich příběhů o obloze, včetně těch, které líčí Plejády jako sedm dívek pronásledovaných souhvězdím Orionu, jenž v příběhu zaujímá roli jakéhosi lovce. Tato story se extrémně podobá  starořeckým pověstem.

V řecké mytologii představovaly Plejády (latinsky Pleiades) sedm dcer Titána Atlanta. Nazývaly se Asteropé,  Meropé, Élektra, Maia, Taygeté, Kelainó a Alkyoné. Byly krásné, není tedy divu, že je pronásledovali muži. Před nezkrotným, násilnickým Óríónem prchaly, až se bohové slitovali, proměnili je v holubice a poté je vyzvedli na oblohu. Jedna ze sester, Meropé, se ovšem skryla, protože se styděla za to, že se provdala za pouhého smrtelníka, který navíc skončil v podsvětí. Proto na obloze vidíme jen šest hvězd.

Podobný příběh Norris objevil u aboridžinských kmenů napříč Austrálií. „V mnoha australských domorodých kulturách jsou Plejády skupinou mladých dívek a jsou často spojovány s obřady a příběhy posvátných žen,“ říká Norris. „Plejády jsou také důležitým prvkem domorodých kalendářů a astronomie a pro několik skupin jejich první východ za úsvitu znamená začátek zimy.“

Poblíž Sedmi sester se nachází souhvězdí Orionu, kterému se v Austrálii často říká „pánev“. V řecké mytologii je Orion lovcem, a stejně tak jej za lovce žen, konkrétně těch z Plejád, považovali Aboridžinci. „Mnoho domorodých příběhů říká, že chlapci nebo muži v Orionu pronásledují sedm sester – a jedna ze sester zemřela nebo se skrývá nebo je příliš mladá nebo byla unesena, takže je viditelných jen šest,“ vysvětluje Norris.

Thumbnail # Vědci objevili obra, který formoval počátky Mléčné dráhy
Mohlo by Vás zajímat:

Vědci objevili obra, který formoval počátky Mléčné dráhy

Ztracená sestra

Podobné příběhy o „ztracené Plejádě“ lze nalézt v evropských, afrických, asijských, indonéských, domorodých amerických i domorodých australských kulturách. Mnoho z nich považuje Plejády za hvězdokupu se sedmi hvězdami, ale uznává, že běžně je viditelných pouze šest, a k tomu mají vytvořený příběh, který vysvětluje, proč je sedmá neviditelná.

Jak se ale stalo, že se mýty Aboridžinců tolik podobají těm řeckým? „Antropologové si dříve mysleli, že Evropané mohli přenést řecký příběh do Austrálie, kde si jej adaptovali domorodí lidé pro své vlastní účely. Ale domorodé příběhy se zdají být mnohem, mnohem starší než evropské kontakty. A mezi většinou australských domorodých kultur a zbytkem světa byl po dobu nejméně 50 000 let malý kontakt,“ upozorňuje Norris. Proč tedy mají společné tytéž příběhy?

Podle Norrise by původ těchto mýtů mohl sahat až do doby, kdy předchůdci dnešního člověka žili v Africe, odkud zhruba před 100 tisíci lety začali migrovat do vzdálených koutů světa. A svoji mytologii si vzali s sebou. Jenže ani hvězdy nezůstaly na svém místě.

Thumbnail # Australské skalní umění je možná nejstarší na světě. Vědci se snaží určit jeho stáří
Mohlo by Vás zajímat:

Australské skalní umění je možná nejstarší na světě. Vědci se snaží určit jeho stáří

Pečlivá měření vesmírným dalekohledem Gaia a dalšími ukazují, že hvězdy Plejád se pomalu pohybují po obloze. Jedna hvězda, Pleione, se nyní nachází tak blízko hvězdného Atlasu, že pouhým okem vypadají jako jediná hvězda. „Ale když vezmeme to, co víme o pohybu hvězd, a přesuneme se o 100 000 let zpátky, byla Pleione dále od Atlasu a bylo snadné ji vidět pouhým okem. Takže před 100 000 lety by většina lidí skutečně viděla sedm hvězd v kupě,“ podotýká vědec. Podle něj tento pohyb hvězd může vysvětlit dvě záhady: podobnost řeckých a aboridžinských příběhů o těchto hvězdách a skutečnost, že tolik kultur nazývá hvězdokupu „sedm sester“, i když dnes na obloze vidíme jen šest hvězd.

Příběhy o Sedmi sestrách pronásledovaných Orionem si tak mohli lidé vyprávět u táborových ohňů v Africe už před 100 000 lety. V tom případě by pak mohlo jít o nejstarší příběh na světě.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu