Čtyřiačtyřicetiletý Niel Kenmuir nevidí ve své hlavě žádné obrazy. Podle lékařů trpí vzácnou poruchou, které se říká aphantashia.
S neschopností vizualizovat si v hlavě věci, tváře nebo místa se muž z anglického Lancasteru už narodil, takže mu na tom zprvu nepřišlo nic divného. Že je jiný, si začal uvědomovat teprve na základní škole. Tehdy měl problémy usnout. Otec mu poradil, aby zavřel oči a v hlavě si představoval ovečky, které jedna po druhé přeskakují plot.

Muž trpí vzácnou poruchou. Nedokáže vidět čísla
„Pamatuju si, že jsem nechápal, co to znamená. Předpokládal jsem, že to myslí jenom v přeneseném slova smyslu. Když jsem to zkusil sám, jenom jsem otáčel hlavou ze strany na stranu a pozoroval neviditelné ovce. Strávil jsem roky hledáním informací o mém stavu, ale nic jsem nenašel. Jsem šťastný, že se to nyní už zkoumá a definuje,“ vypráví Niel Kenmuir.
Jeho stavu se v angličtině říká také blind mind’s eye, což bychom mohli přeložit jako slepotu mysli. Už v roce 1880 ji zkoumal anglický vědec Francis Galton. Průzkum z 20. století odhalil, že aphantasií trpí okolo 2,5 % světové populace. Teprve v posledním desetiletí se medicína začala problémem důkladněji zabývat.
VIDEO: 'I can't see pictures in my head'– http://t.co/HRIRqE3IfV Niel Kenmuir describes his life with aphantasia… pic.twitter.com/TF7seXZH8H
— Health Alerts (@healthoutbreaks) August 26, 2015
Jak Kenmuir popisuje, porucha ho ovlivňuje například při čtení. „Jenom čtu slova, aniž bych si při tom cokoliv představoval. Obvykle se musím několikrát vracet k pasážím, které obsahují vizuální popis. Pro mě jsou skoro bezvýznamné,“ vysvětluje. Knihy jsou paradoxně zdrojem jeho obživy, protože pracuje jako knihkupec.
Na rozdíl od ostatních lidí si muž nedokáže vybavit ani tvář své milované snoubenky. „Vím, že dneska měla vlasy stažené do drdolu a že je to bruneta, ale nepopisuju teď obraz, který si v hlavě vybavuju, tyto vlastnosti jsem si o ní jenom zapamatoval.“

To, co vidíme, je často jen iluze našeho mozku, tvrdí vědci
Aby si jeho stav dokázal lépe představit i člověk, který potíže s vizualizací nemá, Kenmuir má pro to následující analogii: „Oko mysli je jako plátno, na kterém promítají neurony obraz. Moje neurony pracují dobře, jenom nemám to plátno.“