Co se děje s člověkem po smrti, je otázkou, která zajímá lidstvo od nepaměti.

Co se děje s člověkem po smrti, je otázkou, která zajímá lidstvo od nepaměti. | zdroj: messagetoeagle.com


Mrazivé odhalení: V okamžiku své smrti si lidé uvědomují, že zemřeli

TÉMATA: smrt | zážitek blízké smrti

user-avatar

Markéta Oderská

15. 04. 2020 | 12:00

Zkusme si takovou situaci představit. Právě jsme zemřeli a jsme si toho vědomi. Slyšíme, jak lékař konstatuje naši smrt, vidíme, jak nám zatlačili oči a tělo zahalili prostěradlem. Docela strašidelná představa, že? Co je však ještě úděsnější, je to, že se něco takového může skutečně dít.

Vědecká studie ukázala, že ačkoliv člověk nejeví známky života, jeho vědomí stále funguje. Tým vědců z Lékařské fakulty Newyorské univerzity vedeným Samem Parniou zkoumal pacienty, kteří utrpěli srdeční zástavu a v podstatě tak zemřeli, ale později byli oživeni. Jde o jednu z nejrozsáhlejších studií, jaké kdy na toto téma proběhly, a její výsledky ukazují, že lidé si jsou vědomi toho, že jsou mrtví, protože jejich vědomí pokračuje i poté, co se životní pochody v těle zastavily. Teoreticky to znamená, že člověk může dokonce slyšet, jak lékaři oznamují jeho smrt. Někteří lidí, kteří zažili klinickou smrt a byli navráceni zpět do života, věrně popisovali konverzaci i celý průběh resuscitace a byli schopni poznat doktory, kteří je oživovali. Tato svědectví potvrdili lékaři a sestry, kteří v dané chvíli byli přítomni.

Diagnostika smrti

Dříve se smrt diagnostikovala na základě zástavy dechu a srdečního tepu a i dnes se těchto ukazatelů používá nejčastěji. Podstatný rozdíl je ovšem v tom, že oproti dřívějšku víme, že zástava dechu a srdce nemusí být definitivní, takže se smrt na základě těchto ukazatelů určuje teprve, když je lékař přesvědčen, že dané funkce nelze obnovit. Bylo proto nutné hledat jiný životní proces, který podmiňuje život a zároveň je jeho ukončení nevratné. 

Pro zajištění života je nezbytná správná činnost nervové soustavy, přičemž nejdůležitějším orgánem nervové soustavy je mozek. Dojde-li k nezvratitelné zástavě činnosti mozku, dojde nevyhnutelně ke smrti celého organismu. Mluvíme pak o tzv. mozkové smrti

Mozková smrt je vymizení všech funkcí mozku včetně mozkového kmene bez ohledu na přetrvávající činnost kardiovaskulárního aparátu a jiných orgánů. Mozková smrt je ztotožněna s biologickou smrtí jedince. Za normálních okolností mozek odumírá během několika málo minut po zastavení dýchání nebo srdečního tepu.

Kardiopulmonální resuscitace (KPR) je metoda, jejímž cílem je oddálení klinické smrti a zamezení nevratného poškození životně důležitých orgánů. Zdroj: emergency-live.com

Prožitek blízké smrti

Fenoménem prožitků blízké smrti se od druhé poloviny 20. století ve větší míře zabývají lékaři, psychologové a vědci dalších oborů, ale i parapsychologové, kteří se je snaží popsat a vysvětlit. Snahou je zjistit, zda jsou tyto prožitky podobné. Obsah a rozsah popisovaných zážitků je široký a individuálně různý, vykazuje však společné schéma, například opuštění vlastního těla, přehrání filmu vlastního života jako návrat do minulosti s detailními vzpomínkami a emocemi, cesta tunelem k bariéře, bráně nebo k řece, také setkání s již zemřelými příbuznými. Často bývá popisováno setkání se světelnou bytostí a neverbální komunikace s ní, kdy bývá prožíván pocit neobyčejně silné lásky. Jsou zaznamenány příběhy ateistů, kteří se po takovém zážitku začnou více zajímat o duchovní aspekty života, náboženství a filozofii. Prožitky blízké smrti jsou pokládány některými věřícími za důkaz existence duše a života po smrti. Vědecký konsensus vysvětluje zážitky z klinické smrti procesy probíhajícími při umírání v mozku a postupem prokrvování smyslových orgánů při oživování.

user-avatar

Markéta Oderská

15. 04. 2020 | 12:00

Zavří­t reklamu