Mravenčí cestičky se ucpou jen zřídka.

Mravenčí cestičky se ucpou jen zřídka. | zdroj: sciencealert.com


Mravenci si sami řídí dopravu, jejich stezky se tak nikdy neucpou

TÉMATA: mravenci | zvířata | hmyz

user-avatar

Tomáš Chalupa

9. 12. 2019 | 09:00

Každý už jistě viděl nějakou tu mravenčí stezku. Mravenci rychle proudící jeden za druhým k nějakému cíli a pak zase zpět. Vědci se zaměřili na to, jak to, že se stovky a tisíce mravenců dokážou organizovat tak, aby na stezkách nedocházelo k zácpám.

Vědci se při výzkumu zaměřili na argentinské mravence Linepithema humile, kteří se velmi dobře dokáží adaptovat na různé životní podmínky. Jednou z jejich silných vlastností je také schopnost „řídit provoz“, abychom to řekli lidskou terminologií. Nemají sice žádná pravidla silničního provozu, ale mají jiné schopnosti, které jim vydatně pomáhají vyhnout se vzniku zácp.

Jednou mravenčí silnicí může projít podle výzkumu několik stovek jedinců, a to oběma směry. Jde tedy o velmi rušnou dálnici. Vědci provedli sadu 170 experimentů, kdy mravencům vždy připravili různé druhy cest, některé mimořádně úzké, které je dovedly ke kýženému zdroji potravy. Pokud by byli v takové situaci lidé, že by se měli úzkou cestou dostat například k pytli zlata, došlo by zřejmě ke hromadné srážce. Mravenci naopak všechny testy zvládli na výbornou. V nejobtížnější fázi přitom experimentů bylo naráz v pohybu 26 000 mravenců.

„Podstata celého principu, jak se argentinští mravenci vyhýbají zácpám, je stále nejasná. Víme, že jsou schopní řešit lokální zácpy a také upravovat svou rychlost, aby se vyhnuli ucpání cesty,“ stojí ve výzkumné zprávě.  Vědci také srovnali, jak vzniká zácpa u lidské dopravy a u mravenčí. Lidský proud aut začne zpomalovat, když je cesta vytížena ze 40 procent, mravenci upravují rychlost až při vytížení cesty na 80 procent. V případě, že je cesta průchodná, mravenci naopak zrychlují na maximum, aby využili kapacitu cesty.

Celé kouzlo zřejmě spočívá v tom, že lidé zkrátka fungují jako individuality a chtějí se osobně dostat co nejrychleji na dané místo bez ohledu na následky pro ostatní. Mravenci jako kolektivní organismy naopak fungují zcela podle zájmů celku a jsou schopní své chování přizpůsobit tak, aby zůstal funkční celek. Vědci také zjistili, že v nejkritičtějších momentech se dokonce někteří mravenci ujímají řízení dopravy. Jeden například jde přímo do mraveniště, kde zastavuje vycházející mravence, kteří by mohli způsobit zácpu. Ti tak poslušně čekají, než dostanou pokyn, že se mohou vydat na cestu.

Pro vědce je výzkum mravenčího vysoce efektivního chování zajímavý ještě z jednoho momentu. Blíží se doba, kdy budou na silnicích jezdit samořiditelná automatická vozidla a bude možné využít nejrůznější algoritmy k tomu, aby se celková doprava optimalizovala. Mravenčí pravidla chování by mohla být klíčem k tomu, jak vybudovat nová dopravní  pravidla v době, kdy budou cesty plné automaticky řízených vozidel.

user-avatar

Tomáš Chalupa

9. 12. 2019 | 09:00

Zavří­t reklamu