válkaČeskoslovenskoobjevy

Mostecká stávka 1932: horníci na policisty házeli šrouby z kolejnic, cihly a kamení

Mostecká stávka 1932: horníci na policisty házeli šrouby z kolejnic, cihly a kamení
Zdroj: moderni-dejiny.cz

V březnu roku 1932 odstartovala téměř měsíc trvající mostecká stávka horníků, největší středoevropská stávka během Velké hospodářské krize. Spouštěčem stávky bylo důlní neštěstí a následné propouštění. Při střetech s policií v Mostě, ale i v Chomutově zahynulo několik lidí.

Václav Pokorný 30. března 2018

Velká mostecká stávka horníků proběhla od 23. března do 19. dubna 1932 na dolech v severozápadních Čechách. Stávku podpořili havíři z Kladenska a Ostravy. Podporu stávkujícím vyjádřila i Československá obec legionářská nebo herecká dvojice Voskovec a Werich.

Samotné stávce předcházelo důlní neštěstí. V hnědouhelném dole Kohinoor ve městě Lomu došlo při noční směně ke katastrofě, při které přišlo zbytečně o život osm havířů. Důl byl uzavřen. Hned následující den dostalo hromadnou výpověď 153 horníků z dolu Nelson III a po nich také 382 havířů na dole Humboldt II v Dolním Jiřetíně. Horníci žádali stažení výpovědí, ovšem jejich požadavky nebyly vyslyšeny, proto vstoupili 23. března do stávky. 31. března pak byla zastavena práce v celém hnědouhelném revíru, což představovalo masu 25 000 stávkujících horníků.

Téhož dne bylo také zahájeno jednání mezi zástupci stávkujících horníků, odborových organizací a revírním báňským úřadem v Mostě. Výpovědi byly odvolány a 1. dubna byl stávkový výbor okresním úřadem v Mostě rozpuštěn s odůvodněním, že zanikly veškeré důvody pro pokračování ve stávce. Horníci však odmítli nastoupit do práce a požadovali po těžařích a odborových organizacích záruky této dohody. Byl zvolen nový stávkový výbor, který 5. dubna uspořádal mohutnou demonstraci a té se již zúčastnilo čtyřicet tisíc lidí. Na 13. dubna pak byla svolána generální stávka. V ten den se asi tři tisíce demonstrantů střetlo s policií na cestě ze Souše do Mostu.

Policejní kordon měl zabránit pochodu demonstrujících horníků

Policejní kordon měl zabránit pochodu demonstrujících horníků

Dav demonstrantů se přiblížil až na třicet kroků před kordon četnictva a začal útočit kamením a šrouby ze železnice s pokřikem: „Hurá, zabte je! Házejte! Oni nesmí stříleti”. Alespoň tak to popisuje záznam v Památníku četnické stanice Most. Velitel četníků zareagoval na kritickou situaci, kdy řada četníků již byla zraněna, dva dokonce těžce, a dav nereflektoval na žádnou z výzev, tím, že vydal rozkaz ke střelbě.

„Vystřeleno bylo celkem 46 ran. Při tom byli usmrceni Josef Kříž, zedník ze Souše, který klesl na silnici asi 100 kroků před četnickým kordonem, a dělník bez zaměstnání Josef Ševčík z Lomu u Mostu, který ležel asi 40 kroků v poli. Dále byly zraněny dvě osoby těžce a osm lehce. Z četníků byli zraněni dva strážmistři těžce, a to přeražením lícní kosti a proražením lebeční kosti. Dvacet strážníků bylo zraněno lehce, zraněni byli i čtyři komisaři,“ oznamuje četnické hlášení.

Příslušníci tzv. komunistických pořadatelských sborů na 1. náměstí v Mostě v době Velké Mostecké stávky.

Příslušníci tzv. komunistických pořadatelských sborů na 1. náměstí v Mostě v době Velké Mostecké stávky.

Střetu v Mostě předcházel konflikt u Kamencového jezera v Chomutově, kdy někdo z demonstrujících vystřelil proti zasahujícím četníkům. Střelbou byl těžce zraněn pětadvacetiletý městský policista Franz Mayer z Chomutova, který byl v tomto vážném stavu navíc ještě zkopán rozběsněným davem. Přestože byl rychle převezen do nemocnice, kde se podrobil operaci, svým zraněním podlehl.

Z tragédie Velké mostecké stávky, vyvolané celosvětovou hospodářskou krizí, však více než horníci nakonec vytěžili politický kapitál komunisté a nastupující henleinovci.

Další články

Zavří­t reklamu