Nepálské ženy jsou jednou za měsíc vyhnány do izolace, kde v nehygienických podmínkách musí čelit různým nebezpečím.

Nepálské ženy jsou jednou za měsíc vyhnány do izolace, kde v nehygienických podmínkách musí čelit různým nebezpečím. | zdroj: iflscience.com


Menstruace je v Nepálu stále tabu. Ženy jsou během ní vyháněny z domu a riskují své životy

TÉMATA: tradice | menstruace | ženy | nepál

user-avatar

Simona Knotková

18. 01. 2020 | 08:30

Na některých místech planety je menstruace stále považována za tabu a menstruující ženy jsou odsouvány na okraj společnosti. Příkladem je Nepál, kde kvůli nebezpečné tradici ženy riskují své životy.

Chhuapadi je nepálská tradice, která zakazuje menstruujícím ženám účastnit se běžných rodinných aktivit a na několik dnů je vyhání do primitivních chýší. Tabu vychází z předpokladu, že menstruující žena je nečistá, a nesmí proto přijít do kontaktu s ostatními.

V minulosti bylo už zaznamenáno několik případů, kdy ženy v těchto chýších zemřely po napadení plazem nebo se udusily jedovatým kouřem, když se ve studené boudě chtěly zahřát ohněm. Jeden z nejvíce šokujících incidentů pochází z roku 2010. Rodiče tehdy odmítli odvézt jedenáctiletou dívku s průjmem do nemocnice a ponechali ji v chýši, kde pomalu umírala na dehydrataci. Svůj čin obhajovali slovy, že kdyby se jí dotkli, stali by se nečistými.

V roce 2018 vláda postavila chhuapadi mimo zákon. V některých středozápadních vesnicích a městech se však tradice praktikuje dodnes, o čemž svědčí i nedávný výzkum vědců. Ti v loňském dubnu zpovídali přes 400 dívek ve věku od 14 do 19 let a žen ve věku od 25 do 45 let. Podle jejich výsledků bylo 77 % menstruujících žen stále vyřazováno ze sociálního života a vyháněno do nuzných chýší. Jsou to nejčastěji přitom ženy samotné, které dodržování těchto praktik po svých mladších společnicích v rámci komunity vyžadují.

"Většina jejich zkušeností vycházela ze silných tabu a stigmat. Dívky často uváděly, že během menstruace se nemůžou dotýkat mužských členů rodiny, nemůžou navštěvovat chrám, účastnit se oslav, vařit nebo vstupovat do kuchyně, jíst běžné jídlo (například mléčné produkty) či spát ve své vlastní posteli. Tyto praktiky jsou z velké části vynucovány staršími členy rodiny a komunitou, především pak matkami, babičkami a dalšími starším ženami," informují autoři studie, která vyšla v žurnálu Sexual and Reproductive Health Matters.

Spoluautorka textu Jennifer Thompson dodává, že ženy, které žádnou chýši k dispozici nemají, zůstávají venku napospas přírodním živlům. Pro ženy v chýši i venku představují navíc riziko útoky lidí zvenčí, kteří mohou využít toho, že je žena sama, daleko od zbytku rodiny a komunity.

Před nedávnem byl kvůli chhuapadi zatčen první člověk. Jedna vesnice také nabízí peníze těm ženám, kterou odmítnou tradici následovat. Zatím se ale jedná o běh na dlouho trať.

user-avatar

Simona Knotková

18. 01. 2020 | 08:30

Zavří­t reklamu