válkaČeskoslovenskoobjevy

Malá vesnička Cospaia si založila vlastní stát, trval 300 let

Malá vesnička Cospaia si založila vlastní stát, trval 300 let
Zdroj: amusingplanet.com

Malá vesnička Cospaia, nacházející se v severní Umbrii uprostřed Itálie, se proslavila tím, že si vyhlásila samostatný stát. A kupodivu jí to procházelo přes tři století.

Tomáš Chalupa 25. února 2020

Po čtyři století bylo toto malé území o sotva třech kilometrech čtverečných samostatným státem bez jakýchkoliv zákonů, daní nebo vlády. Příběh tohoto pozoruhodného státu začíná v roce 1431, když papež Evžen IV. ve Vatikánu téměř zbankrotoval a byl nucen si vzít půjčku ve výši 25 000 zlatých florinů od vévody z Florencie, který vládl hned vedle.

Jenže ani za devět let nebyl papež schopen svůj dluh splatit, takže jako kompenzaci převedl město Borgo San Sepolcro a území k němu náležející vévodovi. Obě strany souhlasily, že se tím hranice upraví a povedou nově podél malé říčky s prostým názvem Rio. Právě jméno Rio bylo v jádru celého problému. Rio je název, který mají spousty řek po celé Itálii, a jedno další Rio teklo jen dva kilometry nedaleko. Papež ani vévoda to ale nevěděli, natolik detailně místní krajinu neznali. Takže každá strana vytyčila hranice, jenže podle jiného Ria, toho, které bylo zrovna blíž.

Výsledkem bylo, že hranice k sobě nedoléhaly a byl mezi nimi úzký pruh země, který nepatřil nikomu. Právě v tomto pruhu země nikoho se nacházela vesnička Cospaia. Lidé ve vesnici této nečekané příležitosti využili a ihned vyhlásili nezávislou republiku. Ani papež, ani vévoda nechtěli zpět k jednacímu stolu, aby se zabývali jakousi mrňavou vesničkou, takže věci nechali být. Republika Cospaia mohla nerušeně existovat.

Lidé si ve svém státě nezvolili žádnou vládu ani nesepsali jediný zákon. Cospaia se tak stala v podstatě anarchistickým rájem. Nevybíraly se tu daně, nikdo neměl žádné povinnosti, nebyly tu žádné ozbrojené složky.

Další významný milník v dějinách Republiky Cospaia souvisel s kouřením. Když se dostal tabák do Evropy, netrvalo dlouho a lidé přišli na to, že se nemusí kouřit jen jako medicína (to bylo jeho původní poslání), ale rekreačně pro radost. To se ale nelíbilo papeži Urbanovi VIII., který se snažil všemožně lidi od kouření odradit a považoval ho za těžký hřích a každému kuřákovi hrozil okamžitou exkomunikací z církve. Pěstovat a šlechtit tabák tak bylo v Itálii velmi složité, až nemožné. V Cospaii ale neměl papež žádnou pravomoc, takže se vesnička stala centrem pro pěstování tabáku v Itálii.

Shromažďovali se zde nejen pěstitelé, ale všemožní obchodníci s tabákem a stále častěji také podvodníci a šmelináři, zkrátka bylo to místo, kde se dalo legálně obchodovat prakticky s čímkoliv. Cospaia sice díky tomu rostla a prosperovala, ale současně se stala trnem v oku papežovi i velkovévodovi. Oba se tak nakonec v roce 1826 rozhodli, že samozvané republice učiní přítrž. Rozdělili si zbývající území s tím, že většina připadla papežovi. To sice připravilo lidi o svobodu, ale papež byl natolik prozíravý, že využil ekonomický potenciál vesnice a udělil jí zvláštní licenci na další pěstování tabáku.

Dnes je z celé slávy Republiky Cospaia jen dávná historie a samotná vesnice je jen bezvýznamný shluk několika domů. Před ní ale stále stojí cedule s nápisem Ex-republica Cospaia.

Další články

Zavří­t reklamu