válkaČeskoslovenskoobjevy

„Malá noha“ je zcela nový druh lidského předka, říkají vědci

„Malá noha“ je zcela nový druh lidského předka, říkají vědci
Zdroj: ancientpages.com/sciencenewsforstudents.org
+ 4 fotky+ 5 fotek

Před více než 20 lety byla v jeskyni v Jihoafrické republice objevena téměř kompletní kostra hominida, který dostal přezdívku Malá noha (Little Foot). Není to tak dávno, co vědci většinu této kostry vydolovali z podkladu a podrobili analýze. Nyní tvrdí, že 3,67 milionu let stará Malá noha patřila ke zcela novému druhu lidského prapředka.

Yvonne Pokorná 8. června 2019

První části kostry Malé nohy nalezl profesor Ron Clarke už v 90. letech v Sterkfonteinských jeskyních na severozápadním okraji Johannesburgu – v oblasti, která je pro bohatou historii archeologických nálezů známá jako kolébka lidstva. Šlo o úlomky dolní končetiny a kůstku z chodidla, která nakonec dala lidskému prapředkovi jeho přezdívku. Clarke z jejich rozměrů nejdříve usuzoval, že patřila malé dívce.

„Možná je malá, ale může být velmi důležitá. Protože tak to všechno začalo – jednou malou kůstkou. A ta nám pomůže pochopit naše kořeny,“ prohlásil tehdy Clarke. On a jeho kolegové po prvotním nálezu strávili 20 let hledáním dalších úlomků, jejich analýzou a čištěním, než mohli téměř kompletně zachovalou kostru poskládat. Ukázalo se, že jde o ostatky starší ženy, jejíž jedno rameno bylo zdeformováno následkem nějakého zranění.

Nebylo jasné, zda kostra patří zástupci Australopithecus africanus nebo samostatnému druhu. Profesor Clarke proto v roce 2012 navrhl pro Malou nohu používat označení Australopithecus prometheus, původně vytvořené Raymondem Dartem pro nálezy z Makapansgat. Řada vědců však s tímto tvrzením polemizovala. Tak například evoluční biolog Robin Crompton z Liverpoolské univerzity v nedávné studii upozornil, že Malá noha má lidské boky a nohy delší než ruce, což naznačuje, že chodila vzpřímeně. Těmito znaky se nejvíc podobá 3.6 miliony let staré kostře přezdívané Big Man (Velký muž), nalezené ve východní Africe a řazené ke druhu Australopithecus afarensis.

Jiný výzkum, který vedla Amélie Beaudet z University of Witwatersrand, se s pomocí moderních snímacích technologií pokusil o 3D rekonstrukci mozku. Umožňoval to výjimečně dobře zachovalý a takřka kompletní odlitek vnitřku lebky. Výsledek pak porovnali s podobnými digitálními odlitky deseti jiných jihoafrických hominidů. Tyto fosilie byly staré v rozmezí 1,5 milionu až 3 milionů let.

Ze srovnání vyplynulo, že Malá noha měla malý mozek – asi třetinu objemu mozku dnešní moderní ženy. Svými rysy, jako třeba větší zrakovou kůrou, měl tento mozek mnohem blíže k šimpanzovi než k jakémukoliv jinému africkému hominidovi. To podle vědců není až tak překvapivé, neboť Malá noha je nejstarší známý africký hominid. O jeho zařazení se budou vědci zřejmě ještě nějakou dobu přít, v každém případě se potvrzuje, že předchůdci člověka se vyskytovali se v několika odlišných druzích.

Další články

Zavří­t reklamu