válkaČeskoslovenskoobjevy

Mají si kde hrát? „Znuděná“ socialistická mládež lačnila po drogovém dobrodružství

Mají si kde hrát? „Znuděná“ socialistická mládež lačnila po drogovém dobrodružství
Zdroj: Profimedia
+ 6 fotek+ 7 fotek

Drogy za socialismu byly obrovským tabu. Nedaly se skoro nikde sehnat a socialistická mládež se toužila bavit stejně jako jejich vrstevníci v západních zemích. Vymýšlela tedy různé způsoby, jak si navodit drogové opojení pomocí dostupných prostředků v komunistickém režimu.

Lenka Hamplová 21. září 2020

Drogy za socialismu jsou tématem, o kterém se moc nemluví, možná proto, že se o tom zas tolik neví, že o něm není dostatek dostupných informací. Jisté je ale jedno: socialistická mládež se cítila značně nevybouřená. Toužila po velkých dobrodružstvích spojených s objevováním světa z barevnější strany. Společností rezonoval životní styl hippies a undergroundu. To všechno byly uvolněné směry, které komunistický režim v Československu zadupal svým socialistickým podpatkem do země. K uvolnění a zábavě sloužil pouze levný tvrdý alkohol, pivo a tabákové výrobky.

Thumbnail # Hon na máničky: Komunističtí aparátčíci poslali k holiči i Gotta s Kornem
Mohlo by Vás zajímat:

Hon na máničky: Komunističtí aparátčíci poslali k holiči i Gotta s Kornem

Jednou z forem, jak dosáhnout halucinogenního rauše, bylo čichání lékařského benzinu, čističe skvrn nebo pojídání různých krémů. Jiní „labužníci“ dávali přednost lékům, které v kombinaci s alkoholem vytvářely drogové opojení. Psychoton navozoval psychotropní efekt, Dolsin a Novopen měly naopak utlumující účinky, jako je tomu u opiátů, jejichž hlavní složkou je kodein a morfin. Nejrozšířenější a nejoblíbenější byl bezpochyby Fenmetrazin, který se svými stimulačními účinky podobá kokainu či extázi. U socialistické mládeže byl nesmírně populární.

Thumbnail # Českoslovenští pankáči z 80. let brali drogy a žili v kanále. Podívejte se na dobový dokument
Mohlo by Vás zajímat:

Českoslovenští pankáči z 80. let brali drogy a žili v kanále. Podívejte se na dobový dokument

LSD byla látka pouze pro „vyvolené“ jelikož se používala v psychiatrii pro léčení psychických poruch. Na území Československa se vyskytovala jen díky výzkumu probíhajícímu za minulého režimu. Běžný občan se k ní nedostal. Stejně tomu bylo i u marihuany, která je dnes hojně rozšířena; za komunismu byla ovšem vzácnou rostlinkou. Naopak snáze dostupným halucinogenním představitelem z říše flóry byly lysohlávky. Experimentovalo se i s léky dnes dobře známými jako třeba Rohypnol, který je svými sedativními a hypnotickými účinky proslulý.

Thumbnail # Tichá forma odporu: Studenti v dobách socialismu znehodnocovali občanky
Mohlo by Vás zajímat:

Tichá forma odporu: Studenti v dobách socialismu znehodnocovali občanky

Samostatnou kapitolou je pak pervitin. Okolo této drogy se v Československu vytvořila subkultura v čele s Janem Malým a Pavlem Gregorem, kteří pomocí chemických patentů dokázali vařit pervitin v domácích podmínkách a šířit návod na jeho tvorbu i mimo Prahu. Malý společně s Gregorem vyráběli drogu z metamfetaminu či efedrinu. Na začátku jejich drogové kariéry se jim podařilo vyrobit pervitin pouze v tekuté formě, později vytvořili krystalickou substanci, což je podoba, v jaké zná zmiňovanou látku většina lidí. Pervitin má výrazné stimulační účinky a vzniká na něm silná psychická závislost. Počátky pervitinu v Československu si lze připomenout polodokumentárním českým filmem Piko, kde vystupuje postava Pavla Gregora v podání Rostislava Nováka ml.

Další články

Zavří­t reklamu