válkaČeskoslovenskoobjevy

Madame de Maintenon – tajná manželka Krále Slunce

Madame de Maintenon – tajná manželka Krále Slunce
Zdroj: Wikimedia Commons
+ 5 fotek+ 6 fotek

Životní příběh Françoise d'Aubigné, budoucí Madame de Maintenon, připomíná pohádku: narodila se ve vězení a po smrti rodičů skončila v klášterní cele, odkud ji vysvobodil ochrnutý básník. Zažila chudobu a byla odkázána na pomoc druhých. Její život se však náhle změnil, když se stala vychovatelkou levobočků francouzského krále Ludvíka XIV. Postupně získala nejen majetky a titul, ale i srdce tehdy nejmocnějšího muže Evropy.

Yvonne Pokorná 8. února 2021

Když malá Françoise d’Aubigné přišla roku 1635 na svět, zdálo se, že její budoucnost nebude zrovna oslnivá. Místem jejího početí a zřejmě i porodu bylo niortské vězení, kam zavřeli jejího otce Constanta d’Aubigné za účast ve spiknutí proti kardinálovi Richelieuovi. Constant se oženil s dcerou ředitele věznice, kterou předtím svedl a s níž měl postupně tři děti. Ani po propuštění z věznice se ale rodině nevedlo dobře. Otec byl sice jmenován guvernérem na jednom z francouzských ostrůvků v Karibiku, ale peníze rychle rozházel. Po pár letech se do Francie vrátil sám a takřka bez peněz. Nedlouho poté jej následoval i zbytek rodiny. Několik měsíců nato oba rodiče zemřeli, a dvanáctiletá Françoise osiřela.

Nějaký čas se o ni starala její teta z otcovy strany, ale protože ji vedla k protestanské víře, rozhodli příbuzní z matčiny strany umístit dívku do kláštera. Ta to zpočátku nesla velmi nelibě, než oddaně přilnula k jedné z jeptišek, sestře Céleste. Pak ji ovšem její kmotra uvedla do společnosti, kde měla možnost se seznámit s řadou vzdělaných lidí, mimo jiné s uznávaným básníkem a dramatikem Paulem Scarronem. Krásná a inteligentní Françoise spisovatele zaujala, a začali si spolu dopisovat. Netrvalo dlouho, a Scarron dívku požádal o ruku. Byl sice o 25 let starší, nevzhledný, ochrnutý a odkázaný na kolečkové křeslo a trpěl úpornými revmatickými bolestmi, nicméně Françoise na jeho nabídku kývla. Tímto sňatkem se vyvázala z kláštera a získala přístup do vyšších kruhů pařížské společnosti, což by jinak bylo nemožné.

V devět let trvajícím svazku plnila Françoise spíše roli ošetřovatelky než manželky, Scarron ji na oplátku učil jazyky a všeobecně vzdělával. Když ale v roce 1660 zemřel, zanechal ji nezaopatřenou a s hromadou dluhů, které nadělal. Vypadalo to, že se Françoise natrvalo odebere do kláštera, ale královna matka Anna Rakouská jí přidělila vdovskou penzi. Tu však Ludvík XIV. po její smrti pozastavil.

Thumbnail # Polská královna Bona Sforza byla zrazena a zavražděna
Mohlo by Vás zajímat:

Polská královna Bona Sforza byla zrazena a zavražděna

Přítelkyní své budoucí sokyně

Françoise se opět ocitla v nesnázích a byla odkázána na pomoc přátel. Už už se chystala odejít do Portugalska a dělat dvorní dámu nové portugalské královně, když tu se spřátelila s Madame de Montespan, která toho času byla královou tajnou milenkou. Montespan si inteligentní Françoise velmi oblíbila a zařídila, aby se jí opět začala vyplácet penze. Díky tomu mohla vdova Scarronová zůstat v Paříži.

Zakrátko byla Françoise pověřena výchovou nemanželských dětí, které Král Slunce počal s Madame de Montespan. Ta mu jich na svět přivedla celkem sedm. Françoise  se o děti vzorně starala, a protože byla chytrá a šikovná, zastávala i jiné práce v domácnosti – sama věšela závěsy, obrazy a neváhala se pustit i do instalatérských prací, když hrozilo, že unikající voda zaplaví dům.

Ludvík XIV. své děti nade vše miloval a rád je navštěvoval, takže bylo jen otázkou času, kdy mu klidná a vtipná Françoise padne do oka. Zpočátku mu přišla nesnesitelná svou zásadovostí a náboženskou horlivostí. Když ji ale jednou bez jejího vědomí tajně pozoroval, byl doslova uchvácen, s jakou láskou, něhou a pozorností o jeho potomky pečuje. „Madame de Maintenon umí milovat. Bylo by velkým potěšením, kdyby milovala mě,“ zasnil se od té doby mnohokrát.

Thumbnail # Karel IV.  si občas vyhodil z kopýtka a zplodil i levobočka
Mohlo by Vás zajímat:

Karel IV. si občas vyhodil z kopýtka a zplodil i levobočka

V roce 1673 Ludvík XIV. své levobočky legitimizoval, a Françoise se tak oficiálně stala královskou guvernantkou. Přestěhovala se na královský zámek svatého Germana v Saint-Germain-en-Laye. Byla jednou z mála lidí, kteří mohli mluvit s králem na rovinu. A nutno dodat, že Ludvík si její upřímnosti velmi cenil.

Král vdovu Scarronovou za její práci štědře odměňoval, takže si mohla dovolit v roce 1674 zakoupit panství v Maintenonu. O rok později jí Ludvík XIV. propůjčil titul markýzy de Maintenon (podle názvu jejího panství). V tu chvíli se již na dvoře šuškalo, zda ti dva spolu něco nemají, a na Françoise začala žárlit i její doposud blízká přítelkyně Madame de Montespan. Jejich vztahy tou dobou byly napjaté, často se přely o to, jak správně vychovávat děti. Montespan markýzu považovala za podřízenou, jenže ta byla čím dál sebevědomější a měla na výchovu jasný názor. Královu milenku ovšem ani ve snu nenapadlo, že by odkvétající, puritánská vdova mohla panovníka okouzlit.

Mezitím byla Montespan obviněna ze zapletení do takzvané travičské aféry (ať už důvodně či ne) a upadla v nemilost. Král se s ní rozešel a vykázal ji ze dvora. Její místo na krátký čas zaujala jiná milenka , nicméně Ludvíkova náklonnost k markýze de Maintenon se dál prohlubovala.

Není známo, kdy královým svodům markýza podlehla, nejspíš jim několik let z určitých ohledů odolávala. Od jisté doby ji Ludvík XIV. denně navštěvoval, dlouze s ní konverzoval a často se s ní radil o politických, ekonomických a náboženských otázkách. Když v roce 1683 zemřela jeho manželka, královna Marie Tereza, rozhodl se legitimizovat svůj vztah s markýzou. Ta v té době byla jedinou ženou jeho života, král již neměl zapotřebí si nadále vydržovat milenky.

Thumbnail # Pražské slunce: proslulá barokní monstrace je osázena 6222 diamanty ze svatebních šatů hraběnky Kolowratové
Mohlo by Vás zajímat:

Pražské slunce: proslulá barokní monstrace je osázena 6222 diamanty ze svatebních šatů hraběnky Kolowratové

Veřejné tajemství

O sňatku sice neexistuje žádný oficiální dokument, podle svědectví současníků však proběhl časně nad ránem v jedné z komnat zámku ve Versailles tajný svatební obřad, o kterém vědělo jen královo nejbližší okolí.

Kvůli sociální nerovnosti šlo však o morganatické manželství, což znamenalo, že markýza de Maintenon nemohla být otevřeně prohlášena manželkou krále a nemohla se nikdy stát královnou. Úlohu zesnulé královy manželky oficiálně přijala Ludvíkova snacha, ale ve skutečnosti paní domu byla markýza de Maintenon. Měla veškerá privilegia náležející královnám.

„Brzy poté všechny ohromilo, jaké jí byly přiděleny apartmány ve Versailles, na vrchu velkého schodiště proti králi a na stejném patře. Od té chvíle s ní král každý den trávil několik hodin; kdekoli byla, vždy byla poblíž něj a pokud možno na stejném patře,“ píše ve svých memoárech vévoda de Saint-Simon.

Thumbnail # Marie Antoinetta údajně neřekla větu, za kterou ji poddaní nenáviděli
Mohlo by Vás zajímat:

Marie Antoinetta údajně neřekla větu, za kterou ji poddaní nenáviděli

Milovaná i nenáviděná

Historici často poukazovali na značný politický vliv Madame de Maintenon. Byla považována za nejmocnější osobu hned po králi, takový ekvivalent ministerského předsedy. Kdo potřeboval audienci u krále, nejprve se obrátil na ni. Někteří jí neprávem přičítali králova chybná politická rozhodnutí, jako třeba zrušení Ediktu nantského v roce 1685 a perzekuci francouzských protestantů během takzvané dragonády.  Nedávný výzkum ale ukázal, že nesouhlasila s tvrdými postupy a násilím, byť rekatolizaci ve Francii velmi vítala. Jisté je, že pod jejím vlivem Ludvík XIV. silněji praktikoval katolickou víru. Zakázal například pořádání oper a divadelních představení během postní doby.

Na rozdíl od Ludvíka XIV. si Madame de Maintenon na luxus a okázalost zrovna nepotrpěla. Svou přítomností tak kolem dříve extravagantního Krále Slunce šířila atmosféru slušnosti, důstojnosti a zbožnosti. Za to ji ovšem prostopášná a marnotratná dvorská šlechty moc v lásce neměla.

Madame de Maintenon byla Ludvíkovi XIV. velkou oporou v posledních a nejtěžších letech jeho života, kdy Francie vedla vleklou válku o španělské dědictví, která zemi finančně a hospodářsky vyčerpala. Přinášela mu útěchu, když mu jeden za druhým umírali jeho nejbližší rodinní příslušníci a následníci trůnu a když se jeho vlastní život chýlil ke konci. Byla mu nablízku v jeho posledních dnech, kdy trpěl velkými bolestmi. Těsně před královým skonem nechali spálit veškeré dopisy, které si kdy napsali.

Madame de Maintenon ovdověla po druhé, rozdala své šperky a šaty, opustila Versailles a odebrala se do ústavu pro zchudlé šlechtické dívky v Saint-Cyr-l’École, který před lety sama založila. Zde v roce 1719 v tichosti zemřela, bez jakýchkoliv královských poct.

Pohled na osobnost Madame de Maintenon  se i dnes různí, stejně jako za jejího života. I po letech její jméno víří emoce. Dodnes je ve francouzských učebnicích líčena negativně jako chamtivá a úzkoprsá fanatička. Pravdivější by bylo říci, že byla ambiciózní ženou s výjimečným osudem, která dokázala získat srdce krále. Její příběh lze také vnímat jako vítězství ženské lásky a inteligence nad pokrevním rodovým právem.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu