válkaČeskoslovenskoobjevy

Mačkal jí zadek a zval na společný víkend. Americkou běžkyni sexuálně obtěžoval Hitler

Mačkal jí zadek a zval na společný víkend. Americkou běžkyni sexuálně obtěžoval Hitler
Zdroj: heraldscotland.com
+ 1 fotka+ 2 fotky

Americká běžkyně Helen Herring Stephens se do dějin sportu zapsala jako dvojnásobná olympijská vítězka. Slabost pro ni měl i samotný Adolf Hitler.

Simona Knotkova 15. června 2020

Fultonský blesk – takovou přezdívku si vysloužila americká sprinterka Helen Stephens. Narodila se 3. února 1918 ve stejnojmenném městě v Missouri. „Trénovala jsem už odmala, jenom jsem o tom nevěděla,“ řekla o svém nelehkém dětství na zapadlé farmě. Jejích pohybových dovedností si všiml učitel tělocviku Burton Moore. Během školních závodů si první myslel, že má pokažené stopky, protože přes metr osmdesát vysoká dívka zaběhla stejný čas, jako byl tehdy světový rekord! To jí bylo pouhých patnáct let.

Své první a zároveň poslední olympiády se Helen zúčastnila o tři roky později v Berlíně. Získala zde dvě zlaté medaile, a to v běhu na 100 metrů a ve štafetě. V první disciplíně se jí podařilo vytvořit nový světový rekord (11,5 sekund), který ale kvůli silnému větru nebyl uznán. Štafetu pak Američanky vyhrály poté, co vedoucím Němkám (ne)šťastně spadl kolík.

Právě z berlínských letních her si Stephens odnesla nemilý zážitek, když ji po závodě v šatně sexuálně obtěžoval sám Adolf Hitler. Vzpomínala na něm v rozhovoru s Davidem Wallechinskym.

„Vešel dovnitř a zahajloval. Já mu staromódně po missoursky potřásla rukou. Chytil mě pak za zadek, mačkal mi ho a štípal, a zatímco mě objímal, říkal mi: ‚Jsi skutečný árijský typ. Měla bys běhat za Německo.‘ Po krátkém ohledání a kompletní masáži se mě zeptal, zda bych nechtěla strávit víkend v Berchtesgadenu. Odmítla jsem,“ svěřila se žena olympijskému historikovi.

Zajímavostí je, že zatímco Führer byl osmnáctiletou atletkou okouzlen, jiní lidé pochybovali o jejím skutečném pohlaví. Stephens musela dokonce podstoupit test genderu, aby se potvrdilo, že je žena. Ponižujícím vyšetřením samozřejmě prošla, ale možná i tato zkušenost byla důvodem, proč krátce po olympiádě opustila svět atletiky. Sportu se ale nevzdala a nadále působila jako majitelka a manažerka basketbalového týmu. Na vedoucí pozici poloprofesionálního družstva se postavila jako úplně první žena v historii.

Zemřela 17. ledna 1994 ve věku 75 let.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu