válkaČeskoslovenskoobjevy

Luna 16 byl první lidský stroj na Marsu, na Zemi poslal vzorky

Luna 16 byl první lidský stroj na Marsu, na Zemi poslal vzorky
Zdroj: Wikimedia Commons

Luna 16, konkrétně její typ E-8-5, byla meziplanetární automatická sonda, kterou vyrobili konstruktéři v Sovětském svazu. Dokázala jako první nejen přistát na Měsíci, ale dostat na Zemi i vzorky hornin.

Tomáš Chalupa 11. září 2020

K misi odstartovala Luna 16 na palubě rakety Proton 12. září roku 1970. Start, který se konal na kosmodromu Bajkonur, proběhl bez problémů. Raketa vynesla sondu do vesmíru a ta za čtyři dny doputovala k Měsíci. Za další čtyři dny velmi měkce přistála v oblasti zvané Mare Fecunditatis, což česky znamená Moře hojnosti.

Thumbnail # Neúspěšná sonda k Venuši by mohla dopadnout na Zemi
Mohlo by Vás zajímat:

Neúspěšná sonda k Venuši by mohla dopadnout na Zemi

Bohumská observatoř uvedla, že z Měsíce poslala sonda dokonce televizní záběry, ale to se nepodařilo nikdy ověřit. Každopádně sonda navrtala měsíční povrch automatickým vrtákem do hloubky 35 cm (vrtání trvalo 7 minut). Pouzdro s horninou se poté navrátilo zpět na Zemi, zbytek sondy zůstal na Měsíci. Na oběžné dráze se ještě oddělila samotná kapsle s horninou, která na padácích dosedla na zem. Tak lidstvo dostalo vůbec první vzorky hornin z Měsíce. Část vzorků obdrželi i českoslovenští vědci.

Mise Luny byl bezesporu velký technický úspěch Sovětského svazu. Luna se dostala na poštovní známky a celá mise byla samozřejmě sovětským režimem hojně propagandisticky využita. Pravdou ovšem je, že tohle se prostě soudruhům povedlo a nikde žádnou chybu neudělali.

 

 

Další články

Zavří­t reklamu