Vědci z McGillovy univerzity v Montrealu pro svou novou studii zkoumali mozky dvaceti mužů, kteří spáchali sebevraždu. Deset z nich odešlo ze světa dobrovolně kvůli přetrvávající depresi, zbylých deset se rozhodlo zabít z jiného důvodu či náhlého popudu. Výzkumníci se během analýzy zaměřili na tři oblasti mozku – dorzomediální prefrontální kůru, ocasaté jádro (součást koncového mozku) a mediodorzální thalamus. Zaznamenali, že mozky depresivních jedinců měli podstatně menší počet astrocytů.

Mohlo by Vás zajímat:

Deprese, paranoia, narcismus: 10 historických osobností, které trpěly duševní poruchou

Astrocyty jsou hvězdicovité podpůrné buňky neuronů (takzvané neuroglie), které zajišťují výživu neuronů, a tím pádem se podílí na jejich správné funkci. Nové zjištění vědců potvrzuje a rozšiřuje již dřívější studie o podílu astrocytů na vzniku deprese. I když k němu kanadští badatelé došli na základě malého (a pouze mužského) vzorku zkoumaných mozků, jedná se o další důležitý poznatek, který by v budoucnu mohl přispět na vývoji nových a účinných léků.

„Tento výzkum naznačuje, že deprese může souviset s buněčným složením mozku. Slibnou zprávou je, že na rozdíl od neuronů mozek dospělého člověka neustále produkuje mnoho nových astrocytů. Pokud se nám podaří najít způsoby, jak tyto přirozené funkce posílit, můžeme zlepšit symptomy u depresivních jedinců,“ říká hlavní autor studie, profesor Naguib Mechawar z katedry psychiatrie na kanadské univerzitě.

Mohlo by Vás zajímat:

Vědci zjistili, co se vašem mozku děje, když máte depresi

Další ze členů výzkumného týmu, doktorand Liam O’Leary, dodává: „Naše studie poskytuje silné odůvodnění pro vývoj léků, které by působily proti zjevné ztrátě astrocytů v depresi. Žádná antidepresiva dosud nebyla vyvinuta tak, aby cílila přímo na tyto buňky, i když hlavní teorií ohledně rychlého antidepresivního účinku ketaminu, poměrně nové metody léčby, je právě jeho korekce abnormální činnosti astrocytů.“

Celá studie vyšla v žurnálu Frontiers in Psychiatry.

GALERIEDeprese