válkaČeskoslovenskoobjevy

Lidé už před 35 000 lety pluli přes oceán k japonským ostrovům

Lidé už před 35 000 lety pluli přes oceán k japonským ostrovům
Zdroj: profimedia.com
+ 2 fotky+ 3 fotky

Podle nové studie se dávní mořeplavci pustili na velmi nelehkou a nebezpečnou cestou, při které se dostali až na souostroví Rjúkjú. K této plavbě nebo plavbám došlo před 35 tisíci lety.

Tomáš Chalupa 4. července 2021

Archeologové mají na Rjúkjú šest nalezišť, na kterých pátrají po prvních obyvatelích. Rjúkjú je 1200 kilometrů dlouhý řetězec ostrovů. Mořeplavci se na ostrovy dostali jak z Tchaj-wanu, tedy jižní cestou, tak ze severu z ostrova Kjúšu. Zřejmě při plavbě využili mocný proud Kurošio. Nebylo dlouho jasné, zda tohoto proudu využili záměrně, nebo jestli se proud jejich plavidel zmocnil a odvezl je na Rjúkjú spíše náhodou. Tuto otázku ale vyřešila studie, která si na pomoc vzala počítačovou simulaci založenou na datech ze satelitů. Ty přesně sledují průběh proudu Kurošio a simulace jasně dokázala, že proud se lodí dávných mořeplavců rozhodně nezmocnil náhodou. Šlo tedy o záměr, a tím celá plavba dostává nový rozměr.

Lidé z doby kamenné se na velmi primitivních plavidlech vydali na širý oceán, aby se dostali na Rjúkjú. Šlo o plán a odvážný čin srovnatelný s plavbou Kryštofa Kolumba ve středověku. „Pokud by dávní mořeplavci skutečně chtěli využít jen proud Kurošio, ten by je nakonec unášel směrem pryč od Rjúkjú, a nikoliv k němu,“ říká archeolog Josuke Kaifu. Zkoumáním 138 bójí, které byly vypuštěny poblíž Tchaj-wanu a na filipínském ostrově Luzon v letech 1989 až 2017 v rámci programu Global Drifter Programme totiž bylo jasné, že samotný Kurošio by lodě mořeplavců na Rjúkjú nedostal. „Z navigační perspektivy je plavba na Rjúkjú natolik obtížná, že žádný driftující model nepřináší uspokojivé vysvětlení,“ dodává Kaifu.

Thumbnail # Mahagonová loď je největší australská námořní záhada
Mohlo by Vás zajímat:

Mahagonová loď je největší australská námořní záhada

Nejde jen o samotnou plavbu na Rjúkjú. Množí se důkazy, že lidé dokázali plout na otevřeném oceánu nejen v době kamenné, ale i dříve. Podle některých teorií už Homo erectus dokázal plout po otevřeném moři, k čemuž mělo docházet před 700 tisíci lety. Artefakty nalezené v Austrálii ukazují, že tam lidé pluli po moři už před 65 tisíci lety. V této perspektivě není ani vyloučena ona zhruba 200 kilometrů dlouhá plavba z Tchaj-wanu na ostrov Jonaguni patřící k souostroví Rjúkjú. Naši prapředci se na otevřené moře vydali zřejmě jen ve vydlabaných kánoích, žádné větší lodě tehdy ještě nebyli schopni vyrobit.

Lidé z paleolitu se nám často zdají konzervativní ve svých cílech, ale nálezy ukazují na to, že i oni měli touhu podívat se za horizont a podstoupit velká rizika a nebezpečí, aby si rozšířili obzory.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu