válkaČeskoslovenskoobjevy

Lidé opravdu chtějí být k sobě laskaví, ale jejich motivace se liší

Lidé opravdu chtějí být k sobě laskaví, ale jejich motivace se liší
Zdroj: pexels.com

Pokud by nějaké slovo mělo vystihnout letošní rok, byl by to rozkol. Nedávná vědecká studie nám však může dodat trochu optimismu.

Yvonne Pokorná 12. září 2020

Výsledky experimentu prováděného sociology z Ohijské státní univerzity a Univerzity v Jižní Karolíně naznačují, že většina z nás se kloní ke šlechetnosti, dokonce i když nás mohou pohánět různé zájmy. A ač to tak někdy nevypadá, my lidé se propojujeme, abychom byli altruističtí.

Sociologická teorie dokonce kategorizuje motivaci pro dobrotivost do čtyř odlišných typů. Prvním je obyčejná vzájemnost, kdy příjemce dobrého skutku stejnou mincí oplácí. Jde o klasickou případ “Já poškrábu tvoje záda, ty poškrábeš moje.”

Jiný druh motivace zahrnuje třetí stranu. Pokud uvidíte, jak někdo škrábe záda jiné osoby, možná budete mít chuť jej za to ocenit.

Třetí kategorie motivace se týká situace, kdy jste členem klubu těch, co druhým škrábou jejich záda, a kde se očekává, že tyto skutky budou po zásluze odměněny.

A v posledku nás motivuje mentalita “placení předem”. Když se nám dostane poškrábání od někoho neznámého, nebo jsme dokonce něčeho takového svědky, mnohem více pak tíhneme k vlastnímu altruistickému chování.

Thumbnail # Lidé nepotřebují náboženství, aby vytvářeli společnosti
Mohlo by Vás zajímat:

Lidé nepotřebují náboženství, aby vytvářeli společnosti

Za dobrotu na žebrotu?

Existují přesvědčivé důkazy, že každý z těchto popudů ovlivňuje v určitém okamžiku naše chování, jenže život je málokdy tak jednoduchý. Co když do vašeho klubu vtrhne cizinec a začne chtě nechtě škrábat? Nebo ještě něco horšího, vyžaduje škrábání zdarma?

„Chtěli jsme provést důkladný výzkum, abychom zjistili, jaké budou účinky těchto motivací, když se zkombinují – protože v reálném světě, kde se lidé rozhodují, jak velkorysí nebo laskaví k sobě navzájem budou, se tak děje,“ říká David Melamed z Ohijské státní univerzity.

On a jeho kolegové za tímto účelem najali 709 dobrovolníků, aby zjistili, zda mohou být různé motivace v rozporu nebo se mohou vzájemně anulovat. Tito dobrovolníci se měli v různých situacích zahrnujících kombinaci motivací rozhodovat o tom, zda se budou s druhými dělit o peníze. Za každé rozhodnutí jim bylo přiděleno 10 bodů, ale nebyly to pouhé tokeny. Každý měl skutečnou hodnotu v řádu několika centů, takže v průběhu experimentu mohli nashromáždit určitý obnos peněz. Nebylo to mnoho, aby jim to změnilo život, ale dost na to, aby zvážili rozsah své charity.

Porovnání jejich chování v různých situacích odhalilo, že dobrovolníci byli z velké části ochotni předat peníze cizím osobám bez ohledu na to, jaké kombinace motivací byly přítomny, což naznačuje, že si různé pobídky pro altruismus nekonkurují. To vědce překvapilo, protože si mysleli, že bude převažovat první druh motivace, tedy, že lidé víc ocení, když někdo udělá něco dobrého pro ně samotné než pro ty druhé.

Thumbnail # Mladý muž nečekaně zemřel. Rodina dostala poděkování za lidi, kterým jeho orgány zachránily život
Mohlo by Vás zajímat:

Mladý muž nečekaně zemřel. Rodina dostala poděkování za lidi, kterým jeho orgány zachránily život

Výhody altruismu

Altruismus neboli ohled na prospěch druhého patří ke společenské povaze člověka a je základem jeho evolučního úspěchu. Přesto je jeho vývoj a složitá dynamika stále záhadou.

Samotná civilizace by bez něj pravděpodobně ani nebyla možná. Vědět, kam až sahá naše štědrost a laskavost, jak si ji může pěstovat a rozvíjet, by mohlo být pro další osud naší globální moderní civilizace klíčové.

Další články

Zavří­t reklamu