válkaČeskoslovenskoobjevy

Lesní ostrovy v Amazonii vypovídají o jedné z prvních domestikací plodin

Lesní ostrovy v Amazonii vypovídají o jedné z prvních domestikací plodin
Zdroj: sciencealert.com

Na světě bylo doposud objeveno jen několik málo míst, kde se poprvé ve starověkém světě začaly záměrně pěstovat první plodiny – a vypadá to, že by se tento seznam mohl rozšířit o novou oblast, která byla před nedávnem objevena v povodí řeky Amazonky.

Lenka Vovsová 17. července 2020

V savanách Llanos de Moxos v severní Bolívii se rozprostírají tisíce zalesněných ostrovních polí, která vystupují několik desítek centimetrů nad povrch okolních mokřad. Tyto lesní ostrovy, jak je vědci nazvali, jsou považovány za pozůstatky lidského osídlení a jedné z prvních zemědělských domestikací plodin v období raného a středního holocénu.

Provedené analýzy sedimentů z několika lesnatých ostrovů ukázaly, že tato místa byla před více než 10 000 lety využívána k pěstování manioku a dýní. Místní obyvatelé, jež tehdy žili v jihozápadní části amazonského povodí, začali s domestikací plodin tedy ještě dříve, než se doposud předpokládalo.

Z výzkumu vyplývá, že jihozápadní Amazonii lze připojit k Číně, Blízkému východu, Mezoamerice a Andám jako další z oblastí, ve kterých se poprvé začalo s organizovaným pěstováním rostlin – slovy výzkumného týmu s „jednou z nejdůležitějších kulturních změn v historii lidstva“.

„Archeologové, zeměpisci a biologové již mnoho let tvrdili, že jihozápadní Amazonie by mohla být pravděpodobným centrem rané domestikace rostlin, neboť mnoho důležitých kultivarů jako maniok, dýně, arašídy a některé odrůdy chilli paprik a fazolí jsou geneticky velmi blízké divokým rostlinám, které zde rostou,“ říká vědec Umberto Lombardo z Univerzity v Bernu ve Švýcarsku a dodává: „Nicméně až do této nedávné studie vědci v této oblasti nepátrali po starých archeologických nalezištích, jež by mohla dokumentovat předkolumbovskou domestikaci těchto světově významných plodin.“

Antropické lesní ostrovy jsou zcela umělé a nevyužívají výhod již existujících krajinných prvků. Lesnaté ostrovy byly podle vědců pro zdejší obyvatele úrodnými místy uprostřed chudých savan.

V amazonském povodí se do dnešní doby zachovaly tisíce lesních ostrovů. Na základě dálkového snímání jich vědci napočítali 6643. Výzkumný tým jich prozkoumal 82, přičemž na základě podrobných analýz z odebraných vzorků sedimentů odhalil drobné kousky fytolitů – zkamenělých struktur z křemene, které se tvoří v buňkách rostlin, a poté, co buňky zahynou, tyto zkamenělé části rostlin přetrvávají. Právě fytolity mohou vědcům objasnit, z jakých rostlin zkameněliny pocházejí, díky čemuž si pak mohou spojit místa s organizovaným zemědělstvím.

S použitím radiokarbonových datovacích technik byl výzkumný tým schopen vypracovat, kdy byly tyto plodiny pěstovány. Podobně jako maniok, který byl pěstován před 10 350 lety, nebo dýně, která se pěstovala před 10 250 lety, odhalila půda z několika lesních ostrovů také známky kukuřice, jež se podle vědců pěstovala před 6 850 lety.

Vědci se domnívají, že tyto plodiny bohaté na sacharidy v tehdejší době doplnily jídelníček, který obsahoval převážně ryby a maso, a staly se jeho významnou součástí.

„Z genetických studií jsme již věděli, že maniok byl domestikován přibližně před 8 000 – 10 000 lety, ale důkaz o pěstování dýně je tím nejpřekvapivějším zjištěním,“ sdělila webu Gismondo mikrobotanistka Jennifer Walting z Univerzity v Sao Paulu v Brazílii, jež nebyla zapojena do výzkumu.

„Skutečnost, že lidé pěstovali před 10 000 lety již domestikované druhy dýně, naznačuje ještě dřívější období předdomestikační kultivace, a bude velmi zajímavé dozvědět se, kde k tomu došlo.“

Jelikož výzkumný tým doposud analyzoval jen zlomek lesních ostrovů, stále se nabízí prostor pro další zkoumání, aby se archeologové mohli dozvědět o této lokalitě ještě více.

„Genetické a archeologické důkazy naznačují, že existovaly nejméně čtyři oblasti světa, kde lidé domestikovaly rostliny před asi 11 000 lety, dvě ve Starém světě a dvě v Novém světě,“ říká archeolog Jose Iriarte z Univerzity v Exeteru ve Spojeném království.

„Tento výzkum nám pomáhá prokázat, že jihozápadní Amazonie je pravděpodobně pátá.“

„Důkazy, které jsme našli, ukazují, že nejstarší obyvatelé této oblasti nebyli jen tropickými lovci-sběrači, ale také kolonizátoři, kteří pěstovali rostliny.“

Další články

Zavří­t reklamu