válkaČeskoslovenskoobjevy

Léčivá hlína z irské vrchoviny Boho: zázrak, nebo podvod?

Léčivá hlína z irské vrchoviny Boho: zázrak, nebo podvod?
Zdroj: Profimedia

Když toužíme po zázraku, často obracíme oči k nebi. Ale v některých případech by možná nebylo od věci pohlédnout i na půdu pod našima nohama. I ta totiž může v sobě ukrývat větší či menší špetku zázračnosti.

Marta Šindlauerová 30. května 2021

V severním Irsku na území vrchoviny Boho už po několik desetiletí mají takovou raritu: hlína z hřbitova u místního kostela má prý zázračné léčivé účinky. Právě u tohoto kostelíku byl v roce 1815 pohřben reverend James McGirr, který měl k léčitelství velmi blízko. Na smrtelné posteli prý pronesl: „Půda, která mě pokrývá, vyléčí vše, co jsem byl schopen vyléčit já sám“. Od toho momentu se v Boho praktikoval zvyk, že kdykoli nějaký farník onemocněl, poklekl na hrobě otce McGirra, nabral si lžičkou hlínu z jeho hrobu a vsypal ji do bavlněného váčku. Ten pak umístil pod polštář ve své posteli. Když se ráno probudil, ihned pocítil úlevu.

Místní obyvatelé používali a používají hlínu otce McGirra k léčbě rozmanitých neduhů, od bolesti zubů a angíny až po tržné rány. Jakmile se neduh podaří vyléčit, je nutné hlínu donést zpátky na hrob. Pokud tak neučiníte, potká vás neštěstí. Jsou léčivé účinky hlíny pouhou sugescí, nebo tu máme opravdu co do činění se zázrakem?

Thumbnail # Odborníci věří, že Ježíš mohl při zázracích používat konopný olej
Mohlo by Vás zajímat:

Odborníci věří, že Ježíš mohl při zázracích používat konopný olej

Na zoubek bohoské hlíně se podíval mikrobiolog doktor Gerry Quinn, který v „zázračné“ oblasti vyrůstal. On a jeho kolegové z lékařské univerzity ve Swansea odebrali z hrobu několik vzorků a v laboratoři pak přišli na to, že léčivý účinek hlíny není ani tak dílem božím, jako spíš dílem mikroskopických organismů. Konkrétně bakterií typu Streptomyces, které se používají k výrobě antibiotik. Bakterie tohoto rodu produkují unikátní chemickou směs, která zabíjí nebo alespoň zpomaluje ostatní bakterie. Navíc si poradí i s patogeny, které na tradiční antibiotika již nereagují. Vzorky bohoské půdy obsahovaly dokonce osm různých variant Streptomyces a každá z nich produkovala deset až dvacet antibiotických látek. Jak poznamenal doktor Quinn, místní zemina tím pádem poskytuje až sto různých antibiotik. Definitivní prokázání jejich účinnosti a případná distribuce ale podléhá zdlouhavým a pečlivým klinickým testům.

Původ této proslavené hlíny je třeba hledat už ve čtvrtohorách, konkrétně v pleistocénu. Vápencové podloží dodalo hlíně alkalický charakter a tím i antibiotické účinky. Spoustu patogenů si již proti antibiotikům vypracovalo imunitu, a vědci proto hledají nové cesty, jak nacházet další a další bakterie, které by mohly produkovat nová a třeba i silnější antibiotika. Odborníci věří, že právě alkalická prostředí, pouště nebo hydrotermální průduchy by takové bakterie mohly obsahovat.

Další články

Zavří­t reklamu