válkaČeskoslovenskoobjevy

Labská bouda shořela před 53 lety. Nahradil ji betonový kolos

Labská bouda shořela před 53 lety. Nahradil ji betonový kolos
Zdroj: profimedia
+ 4 fotky+ 5 fotek

Před více než půlstoletím lehla Labská bouda popelem. Když na jejím místě v roce 1975 soudruzi otevřeli devítipatrový hotel, milovníci Krkonoš jen nevěřícně kroutili hlavou nad nevkusným betonovým monstrem.

Václav Pokorný 15. listopadu 2018

Historie místa, na kterém dnes stojí hotel Labská bouda, se začal psát v roce 1830, kdy zde podnikavá žena, zvaná die Blasse (stará Blažková) vystavěla první jednoduchý přístřešek z kamenů, roští a kůry a kolemjdoucím prodávala kozí sýr, mléko, chleba, ale také kořalku.

Pozdější majitelé Devátové a Šírové z Rokytnice rozšířili primitivní budovu tak, aby sloužila i k ubytování.

V letech 1878–1879 ji nový majitel hrabě Jan Harrach přestavěl a dalšími přístavbami ji zvětšoval ještě v následujících letech. V roce 1904 zde zřídil první přírodní rezervaci v Krkonoších.

Labská bouda byla oblíbeným místem a návštěvníkům nabízela vlastní chléb a řadu krkonošských specialit. Od roku 1934 byl nájemcem Bedřich Hloušek, významný milovník hor a vlastenec, jehož život skončil po zatčení gestapem.

Původní budova Labské boudy sloužila až do roku 1965, kdy neopatrností řemeslníka při práci s letlampou došlo k požáru a celá budova lehla popelem.

O deset let později, 15. listopadu 1975, byla na tomto místě otevřena nová Labská bouda. Soudruzi ji postavili v duchu socialistického realismu, a devítipatrová železobetonová budova připomíná spíše kolos. Její vzezření a velikost tak významně narušila přírodní krajinný ráz krkonošské rezervace. O její popularitě vypovídá i anketa čtenářů iDNES.cz, kteří dvakrát zvolili Labskou boudu za jednu z největších hrůz Krkonoš i celého kraje.

Před několika lety se dokonce na Správě Krkonošského národního parku zrodil nápad, že by bylo nejlepší, kdyby hotel koupil od soukromého majitele stát a zboural ho. Vedení KRNAPu tehdy usoudilo, že robustní stavba narušuje krajinný ráz chráněného území a že se do první zóny národního parku nehodí. Tehdejší ministerstvo životního prostředí však několik desítek milionů dát nechtělo a správa parku od záměru budovu zbourat nakonec ustoupila.

Novou šancí pro devítipodlažní betonové monstrum z pera architekta Zdeňka Říháka je tak postupná rekonstrukce.

Dnešní provozovatelé Labské boudy společnost AEZZ chystají zásadní přestavbu a jedna z variant počítá i s obložením betonové fasády dřevem. Tato nákladná rekonstrukce se plánuje do roku 2020. Pak by upravená bouda měla vyhovovat současným nárokům turistů a bude i co nejvíce ekologicky neutrální.

Další články

Zavří­t reklamu