válkaČeskoslovenskoobjevy

Když americký prezident navštívil v roce 1967 Prahu, nikdo ho nevítal

Když americký prezident navštívil v roce 1967 Prahu, nikdo ho nevítal
Zdroj: praguepost.com
+ 2 fotky+ 3 fotky

Než se stal v pořadí 37. americkým prezidentem, sbíral Richard Nixon politické body jako horlivý antikomunista. Když ale zasedl v Bílém domě, stal se prvním americkým prezidentem, který vykonal státní návštěvu Číny, kde se setkal s Mao Ce-Tungem. Jednal i s mnoha dalšími lídry zemí takzvaného východního bloku včetně nejvyššího představitele Sovětského svazu Leonida Brežněva a jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita, kteří přijali jeho pozvání do Bílého domu. V době, kdy Nixon chystal svou druhou prezidentskou kampaň (v té první jej těsně porazil J. F. Kennedy), navštívil také Československo.

Jan Kyzlink 13. října 2017

Psal se rok 1967, když se Richard Nixon rozhodl podruhé ucházet o prezidentský úřad. Na jedné ze svých zahraniční cest se otočil i v Praze. Tehdejší Československo již deset let vedl jako prezident a zároveň i 1. tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný. Právě za jeho vlády docházelo v Československu k postupnému uvolňování poměrů.

Antonín Novotný

Antonín Novotný

Nixon přistál v Praze 23. března 1967, ale s žádným vysokým státním představitelem se nesešel. Šlo z jeho strany o čistě strategické rozhodnutí, neboť Československo tehdy patřilo do sféry sovětského vlivu. Ostatně do sousedního Polska, kde ho v roce 1959 coby tehdejšího viceprezidenta nadšeně vítaly v ulicích davy Poláků, jej nyní dokonce odmítli vpustit. K návštěvě Československa sice získal povolení, ale jeho návštěva probíhala v naprostém utajení, bez jakékoli publicity.

Richard Nixon zdraví Američany před odletem na zahraniční cesty.

Richard Nixon zdraví Američany před odletem na zahraniční cesty.

O tom, jak vlastně strávil tři dny v Praze, se toho tedy moc neví. Veřejnost se o Nixonově návštěvě dozvěděla jen okrajově až dva týdny po jeho odjezdu. Je známo, že se v Lobkovickém paláci sešel s tehdejším ředitelem Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii Antonínem Šnejdárkem. Šnejdárek po svém jmenování do funkce v roce 1966 otevřel tento ústav více směrem na Západ a zval do Prahy významné západní politiky a intelektuály. Na půdě ústavu tak besedovali třeba budoucí německý kancléř Helmut Kohl nebo budoucí ministr zahraničí Henry Kissinger, zavítal sem též budoucí francouzský prezident Francois Mitterand.

Richard Nixon s Mao Ce-tungem

Richard Nixon s Mao Ce-tungem

Šnejdárek zřejmě na Nixona udělal dobrý dojem, neboť po svém vítězství v prezidentských volbách a inauguraci prezidentem ho v roce 1969 dvakrát přijal v Bílém domě, a to i přesto, že v předešlém roce sovětské tanky rozdrtily Pražské jaro a v Československu byl nastolen tvrdý normalizační kurs. Nixon se tehdy zajímal o to, jaké je postavení Gustáva Husáka v zemi, zda dokáže zajistit doma klid, nakolik je schopna československá veřejnost tato nová opatření přijmout a jak vnímá zájem USA o uklidnění situace. Také spolu diskutovali o Číně, která podle Nixona „je opět schopna zahájit dialog s USA“.

Tyto a jiné Šnejdárkovy aktivity se pochopitelně staly terčem v oku tehdejších normalizátorů. Ještě v tom roce Šnejdárka z funkce ředitele odvolali a rok nato celý ústav zrušili.

Další články

Zavří­t reklamu