válkaČeskoslovenskoobjevy

Kdo seje vítr, sklízí bouři aneb jak bankrot Lehman Brothers šokoval svět

Kdo seje vítr, sklízí bouři aneb jak bankrot Lehman Brothers šokoval svět
Zdroj: theguardian.com

Ekonomické krize jsou nepředvídatelné. Když nastanou, nedělají rozdíly a zasáhnou plnou silou domácnosti i světové ekonomiky, což se nevyhnutelně promítne do cen akcií. Před 13 lety dokonce vyhasl život jedné z největších amerických bank Lehman Brothers. 15. září 2008 brzy ráno požádala tato slavná banka o ochranu před věřiteli a její pád se stal symbolem hypoteční krize v následujících letech. Co zlomilo vaz společnosti, která zdárně přežila americkou občanskou válku, finanční krizi 30. let i obě světové války?

Komerční sdělení 24. září 2021

Když se krize přihlásí

Pomyslný hřebíček do rakve si začala společnost Lehman Brothers zatloukat sama již mnohem dříve. Americká centrální banka FED držela v té době velmi nízké úrokové sazby, protože se snažila o oživení ekonomiky po prasknutí technologické bubliny dotcom. Teroristické útoky 11. září 2001 navíc změnily uvažování americké populace a lidé začali tíhnout k vlastnímu bydlení. Díky těmto dvěma faktorům mohly banky poskytovat levné hypoteční úvěry doslova komukoli.

Půjčovaly i lidem s nízkými příjmy nebo špatnou kreditní historií. Tito lidé by za normálních okolností na hypoteční úvěr vůbec nedosáhli nebo ne v takové výši, o jakou žádali. Není tedy překvapením, že pak měli problémy své závazky splácet. Objem nesplacených hypoték rychle narůstal, což se začalo projevovat už v roce 2006.

Rizikové hypotéky by pravděpodobně krizi nezpůsobily samy o sobě. Pokud by dále rostly ceny nemovitostí, které hnala strmě vzhůru vysoká poptávka, banky by pravděpodobně dokázaly riziko uřídit. Problém nastal v polovině roku 2006, kdy splaskla bublina na realitním trhu v USA a nemovitosti rázem ztratily třetinu své hodnoty. V tuto chvíli začala řada ekonomů bít na poplach.

Chamtivost v hlavní roli

Bankovnímu sektoru tehdy bohužel nestačilo, že vydělává na poskytování levných hypotečních úvěrů. Tyto rizikové hypotéky ještě transformovaly do komplikovaných finančních produktů, které nabízely dál jiným bankám, fondům a finančním institucím. O tyto instrumenty byl velký zájem, protože nabízely velice slušný výnos. Důvěryhodnost jim dodávala i skutečnost, že byly schváleny a nabízeny renomovanými ratingovými agenturami.

Signály ze světa

V Lehman Brothers měli tehdy ještě šanci zatáhnout za záchranou brzdu a odvrátit nedozírné následky. Varovné signály nadcházející krize začaly přicházet už v roce 2007 z různých koutů světa. Například největší francouzská banka BNP Paribas zmrazila výběr hotovosti ze svých fondů, které investovaly právě do rizikových amerických hypoték. V říjnu a listopadu stejného roku vykázaly významné světové banky včetně švýcarské UBS obrovské ztráty za třetí kvartál a jejich management byl nucen rezignovat. V reakci na to začal FED nalévat další peníze do ekonomiky s nadějí, že ekonomickou krizi odvrátí.

Následky pro celý svět

Všechny uvedené faktory směřovaly k největšímu bankrotu v dějinách Spojených států. Samotnému krachu 15. září 2008 předcházely náročná jednání. Společnost Lehman Brothers věřila, že se jí podaří najít investora, který by je z nepříjemné situace vyvedl. Jedním z nich byla například slavná Bank of America. Když neuspěla, doufala v pomoc americké vlády, která byla nucena týden předtím zachránit polostátní hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac. Americká vláda však rozhodla, že Lehman Brothers jsou čistě soukromá korporace. Tím definitivně zhasla poslední jiskra naděje na záchranu Lehman Brothers.

V případě Lehman Brothers se jednalo o bankrot světového charakteru, protože odstartoval nejhorší ekonomickou krizi od 30. let minulého století. Krize zasáhla téměř celý svět drtivou silou a trvalo až do listopadu 2009, než se světové ekonomiky z krize vymanily. Krize také změnila poměr sil v globální ekonomice. Dříve dominantní Spojené státy a Evropská unie musely ustoupit Číně, která využila pokles ceny západních podniků a mnohé z nich odkoupila.

Hluboce zasáhla i kapsy daňových poplatníků, protože náklady na záchranu bankovních institucí pokrývaly ve velké většině případů státní pokladny. Za chyby, které způsobily bankovní elity tak zaplatili ti nejchudší. Některé státy následně zápasily se splácením státního dluhu. To v lidech vyvolalo negativní emoce a pocit kolektivní zrady. Mnoho lidí přestalo důvěřovat tržnímu hospodářství a liberální demokracii. V mnoha zemích vznikl obrovský tlak na transformaci politiky. Proto lidé v amerických volbách podpořili Donalda Trumpa a Velká Británie vystoupila z Evropské unie.

Další články

Zavří­t reklamu