válkaČeskoslovenskoobjevy

Karel IV. bude mít svůj labyrint na zámku Loučeň, když ho nemá na Hradčanech

Karel IV. bude mít svůj labyrint na zámku Loučeň, když ho nemá na Hradčanech
Zdroj: zamekloucen.cz
+ 2 fotky+ 3 fotky

Loučeňské labyrintárium je se svými 11 labyrinty nejen největším v Česku, ale i v celé Evropě. Teď mu přibude 12. labyrint, který je výjimečný tím, že vznikl jako dar pro Karla IV. k jeho 700. narozeninám. Slavnostně bude otevřen už za pár dní – přesněji 1. května v 11 hodin.

Ivanhoe 24. dubna 2016

Labyrinty byly součástí chrámů a kostelů už od 4. století našeho letopočtu. Šlo o dědictví z antiky, které křesťanství převzalo stejně jako jiné tradice. Putování po stezce labyrintu zapuštěného do chrámové podlahy patřilo k běžné návštěvě gotických chrámů v době, kdy Karel IV. žil. Labyrinty měly v kostelech sloužit k meditaci a ke kontaktu člověka s tím, co je posvátné.

Podle historických pramenů se kamenný labyrint nacházel mimo jiné i v katedrále v Remeši, ve které byli korunováni francouzští králové a kde se malý Karel zúčastnil korunovace v roce 1328.

Labyrint v katedrále v Chartres

Labyrint v katedrále v Chartres

Podobný labyrint byl také v katedrále v Chartres, která svým vzhledem nápadně připomíná svatovítskou katedrálu založenou Karlem IV. Chartres bylo na počátku 14. století významným poutním místem v okolí Paříže, a je tedy pravděpodobné, že tam mladý Karel během svého pobytu v mládí a dalších návštěv Francie zavítal. Třeba i proto, že Chartres patřilo pod arcidiecézi v Sens, kdebyl od roku 1329 arcibiskupem Pierre Roger z Rosiers, Karlův přítel, učitel a budoucí papež Kliment VI. Labyrint v Chartres je jediným dochovaným chrámovým labyrintem v původní podobě, a je tak celosvětovou raritou.

V Chrámu svatého Víta na Pražském hradě labyrint chybí.

V Chrámu svatého Víta na Pražském hradě labyrint chybí.

Ačkoli původní plány na stavbu Svatovítské katedrály v Praze se nedochovaly, lze předpokládat, že její stavitelé, Matyáš z Arrasu a po něm Petr Parléř, s umístěním labyrintu v Chrámu svatého Víta počítali. Katedrála však zůstala nedokončená a západní část včetně průčelí, kde labyrint měl vzniknout, se dostavěla až na konci 19. století, kdy již byly chrámové labyrinty ze všech gotických katedrál kromě Chartres a Amiens odstraněny.

Karel IV. se však svého labyrintu přece jen dočká, i když ne na Pražském hradě, ale na zámku v Loučni.

Jeden z labyrintů v zámeckém parku v Loučni

Jeden z labyrintů v zámeckém parku v Loučni

Vybudováním královského labyrintu chceme přidat k odkazu Karla IV. prvek, který patřil ke Karlově době, ale nebyl v Čechách zrealizován,“ stojí na webových stránkách loučenského zámku. „Tento 12. labyrint, vybudovaný dle středověkých předloh, bude v sobě obsahovat nejen mystiku středověkých čísel, ale bude osazen také zářiči z drahých kamenů, které umocní jeho vlastní energetický náboj,“ píší dále.

Místo pro stavbu labyrintu v zámeckém parku bylo pečlivě vybráno s ohledem na středověké principy pro zakládání staveb a také s ohledem na zdejší přirozené proudy a prameny energií. Pro jeho slavnostní odhalení vybrali organizátoři magický okamžik, neděli 1. května v 11. hodin.

Další články

Zavří­t reklamu