Letecký pohled na pláž Banje v Chorvatsku. Zděné budovy nalevo jsou lazarety nebo karantény.

Letecký pohled na pláž Banje v Chorvatsku. Zděné budovy nalevo jsou lazarety nebo karantény. | zdroj: dronepicr/Flickr


Karanténa existovala už ve středověku. První karanténní zařízení zřídila Republika Dubrovník

TÉMATA: epidemie | mor | karanténa | chorvatsko | dubrovník | středověk

user-avatar

Lenka Vovsová

5. 04. 2020 | 10:00

Karanténa a nutnost udržovat si bezpečný odstup při vzájemném setkávání v době epidemií mají svůj původ již ve středověku, kdy Evropu a Asii devastovaly smrtelné epidemie moru a neštovic. Lékaři tenkrát sice ještě netušili o existenci bakterií a virů, ale věděli, že aby zabránili šíření nemoci, je potřeba nakažené nebo rizikové obyvatelstvo izolovat.

První oficiální nařízení k dodržování karantény vydala Dubrovnická republika, dnešní město Dubrovník v jižním Chorvatsku. Republika se nacházela na pobřeží Jaderského moře a její součástí byl velký frekventovaný přístav Gruž, kterým do republiky proudili lidé a zboží z celého světa. Když ve 14. století vypukl v zemích při pobřeží Středozemního moře a na Balkánu mor, Velká rada Dubrovnické republiky přijala právní předpis, podle kterého všichni námořníci a obchodníci včetně zboží z oblastí zasažených morem museli strávit měsíc v karanténě. Teprve po měsíci karantény, když se prokázalo, že je člověk zdravý, bylo mu povoleno vstoupit do města. 

Pro karanténu byly nejprve vymezeny tři ostrovy nacházející se v bezpečné vzdálenosti od hradeb Dubrovníku – Mrkan, Bobara a Supetar. Ostrovy byly zpočátku neobydlené a karanténa v podmínkách bez střechy nad hlavou byla holým utrpením. Poté, co si vláda tyto hrozivé podmínka uvědomila, rozhodla se na ostrovech postavit několik dřevěných obydlí. Do poloviny 15. století zde vznikly ostrovní karanténní zařízení vybavené strážemi, hrobníkem, knězem, holičem a lékaři, ohraničené vysokými hradbami zamezujícími úniku.

Roku 1397 Velká rada přijala novou vyhlášku, ve které jmenovala tři zdravotníky, kteří dohlíželi na provádění a dodržování karanténních opatření. Ti, kteří porušovali nebo nedodržovali pravidla, byli potrestáni trestem odnětí svobody. Vyhláška zavedla také nové opatření, tzv. „uzamčení“ – zákaz dovozu zboží do republiky po dobu trvání epidemie. Je pravda, že toto opatření zpomalilo tok lidí a zboží do města a negativně ovlivnilo obchod, hlavní zdroj obživy města, ale jednalo se tu především o morální povinnost vlády ochránit lid před epidemií.

Republika zažívala vrchol své moci a prosperity v 15. a 16. století. Zdroj: tzdubrovnik.hr

Původně karanténa trvala třicet dní, později se prodloužila na čtyřicet dní. Vědci se domnívají, že k prodloužení karantény na čtyřicet dní mohlo dojít ze dvou důvodů. Jednak proto, že období třiceti dnů se pro karanténu ukázalo jako nedostatečné nebo proto, že číslo čtyřicet mělo náboženský význam – když Bůh seslal povodeň na Zemi, pršelo čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Taktéž poté, co byl Ježíš pokřtěn, odešel do pouště a strávil tam čtyřicet dní bez jídla. Ať už byl ve skutečnosti důvod k prodloužení karantény jakýkoli, nakonec se čtyřicet dnů ukázalo jako správný a efektivní čas potřebný ke zvládnutí epidemie moru. Podle současných odhadů trvalo asi třicet sedm dní od doby, co se člověk nakazil morem, než zemřel.  

Navzdory veškerým opatřením v roce 1526 v Dubrovníku vypukla ničivá epidemie moru, která ho ochromila na celých šest měsíců. Dubrovník byl natolik promořený, že vláda dokonce musela přemístit přístav Gruž. O šest let později se na ostrově Lokrum, vzdáleném asi šest set metrů od Dubrovníku, začal stavět první velký lazaret – středověké karanténní zařízení, které mělo ochránit obyvatele Dubrovníku před smrtelnými epidemiemi. Výstavba dalšího lazaretu byla započata v roce 1590 v městečku Ploče vzdáleném asi dva kilometry od Dubrovníku a byla dokončena v roce 1642. Lazaret v Ploče sestával z deseti kamenných vícepodlažních budov navzájem oddělených dvory s vlastní kanalizací a ostrahou. 

Výstavba lazaretů ve skutečnosti velmi pomohla snížit výskyt moru. Republika podle všeho ve svých opatřeních kladla velký důraz také na hygienu. Veškeré zboží, které dorazilo do města, bylo řádně zkontrolováno a vydezinfikováno. Do města mohlo být bezpečně přijato jen nové, nepoužité zboží, zatímco použité věci jako například oblečení, bylo umístěno do karantény. Přes veškerou snahu snahu si však lidé tenkrát ještě neuvědomovali, že hlavními přenašeči moru byly krysy a blechy.

Lazarety v Ploče stále existují a dnes se využívají především k rekreaci a zábavě. 

 

user-avatar

Lenka Vovsová

5. 04. 2020 | 10:00

Zavří­t reklamu