válkaČeskoslovenskoobjevy

V neapolské kapli Capella Sansevero najdete výjimečně realistické sochy. Jsou opravdu z mramoru?

V neapolské kapli Capella Sansevero najdete výjimečně realistické sochy. Jsou opravdu z mramoru?
Zdroj: italianways.com

Koncem 16. století onemocněl vévoda z Torremaggiore těžkou nemocí, ze které se nakonec zázračně uzdravil. A na počest této události se rozhodl, že postaví v zahradách svého neapolského sídla kapli. Kaple Cappella Sansevero de' Sangri je dnes jedním z nejnavštěvovanějších míst v Itálii, protože v ní jsou k vidění sochy, které jsou natolik realistické a detailní, že nad tím zůstává rozum stát.

Marta Šindlauerová 7. června 2020

Přímo uprostřed kaple se nachází dechberoucí figura ležícího Krista (Cristo velato), který je zahalen tenoučkým závojem, vytesaným z téhož bloku jako celá socha. Závoj je přitom natolik průhledný, že existuje legenda o tom, jak tvůrce tohoto díla – sochař Giuseppe Sanmartino – použil opravdový látkový závoj, který pak pomocí chemického procesu přeměnil na materiál podobný mramoru. Tuto výjimečnou sochu měl zpočátku na starosti jiný slavný sochař, Antonio Corradini. Ten ovšem náhle zemřel, když už bylo dílo z poloviny hotové. Svůj podíl na výzdobě kaple ale naštěstí stihl realizovat. Protože se zabýval převážně sochami nahých, jen nepatrně zahalených žen, je i zde v Cappella Sansevero vystaven jeho kousek (Pudicizia), zachycující tajemnou dámu s takřka průhledným závojem, který velmi výrazně obepíná poprsí, avšak cudně zakrývá intimní partie.

Hned vedle se mohou návštěvníci pokochat perfekcionisticky vytesanou postavou člověka v síti (Il Disinganno), všechno opět z jediného kusu mramoru. Za pozornost pak stojí hlavně ona síť, jejíž každé oko je uměleckým dílem samo o sobě. Dokud se tohoto konceptu nechopil sochař Francesco Queirolo, mnozí považovali za zcela nemožné, aby někdo sochu vůbec dokončil. Queirolovi to trvalo sedm let.

A to ještě není všechno, co kaple skrývá. Ve sklepení je ještě jedno překvapení. Jsou to dva modely lidského těla, které důmyslně zobrazují komplexní síť žil, tepen, kapilár, kostí (pospojovaných svorkami, hřebíky a dráty) a vnitřní stavby mozku. Vypráví se legenda, že autor tohoto úžasného díla použil k tvorbě těchto anatomických modelů reálné lidské subjekty; natolik precizně jsou figury zpracovány. Nejspíše se jednalo o sluhy, které někdo otrávil rtutí. Ta se pak dostala do krevního oběhu a krev získala takovou konzistenci, že veškerý oběhový systém jakoby „zamrznul“. Analýza materiálu ale tuto legendu zcela zazdila: kosti jsou sice opravdové, ovšem cévy a tepny jsou vyrobeny z kovových drátů.

Další články

Zavří­t reklamu