válkaČeskoslovenskoobjevy

Jules Brunet byl skutečný poslední samuraj

Jules Brunet byl skutečný poslední samuraj
Zdroj: allthatisinteresting.com
+ 1 fotka+ 2 fotky

Do Japonska byl Jules Brunet vyslán, aby tamní armádu cvičil podle západních standardů. Nakonec se ale rozhodl zůstat a pomoci samurajům v boji se západními mocnostmi. Tento boj bohužel nebylo možné vyhrát.

Tomáš Chalupa 28. srpna 2019

Dnes lidé znají Brunetův příběh díky snímku Poslední samuraj s Tomem Cruisem. A byť je to částečně umělecká licence, jádro příběhu je pravdivé. Japonsko bylo v 19. století zaostalou feudální zemí, francouzský důstojník Jules Brunet byl poslán, aby naučil Japonce bojovat podle západních taktik a používat moderní zbraně. Samurajové, jakkoliv odvážní, totiž mentálně i svou výzbrojí vězeli hluboko ve středověku, kdy rozhodovalo šermířské umění, ostrost katany a lukostřelba.

Brunet byl poslán do Japonska v době občanské války, kterou mezi sebou sváděl císař (zastánce modernizace) a šógunát představovaný tradiční vojenskou elitou fakticky ovládající zemi v čele se šógunem Jošinbuem. Byl to nejen souboj o moc, ale také bitva o další směřování země. Brunet byl paradoxně poslán, aby pomohl silám šógunátu, tedy tradičním samurajům, kteří o nějakou modernizaci jinak příliš nestáli.

Brunet byl poslán jako dělostřelecký expert francouzské armády společně s týmem dalších zbrojních poradců. Cvičili šógunátní vojska a o rok později se již účastnili útoku na hlavní město Kjóto. Před císařským palácem došlo k boji. Na císařově straně bylo sice pouhých 5000 bojovníků oproti trojnásobnému počtu vojáků šógunátu, ale na jejich straně bylo mnohem lepší vybavení a výzbroj. Proti sobě tak stály katany, luky a šípy a kopí proti primitivním kulometům, puškám a dělům. Bitva trvala čtyři dny a skončila velkým vítězstvím císaře. K němu se v důsledku tohoto vítězství přidali i mnozí šlechtici původně věrní šógunovi.

Brunetovi se podařilo vrátit do Eda (dnešní Tokio) na lodi. Ale nedlouho poté císař poslal do Francie dopis, aby si Francouzi sbalili své věci a odpluli, jelikož slouží nepříteli císaře. Většina poradců poslechla, ale Brunet se rozhodl zůstat. Osobně to napsal v dopise Napoleonu III. Mimo jiné to zdůvodňoval tím, že na ostrovech je početná skupina Japonců velmi loajálních k Francii, která čítá až 50 tisíc mužů. Ty by jednou bylo možné využít. To byla ale jen zástěrka, hlavním důvodem byl obdiv k samurajům, který začal Brunet cítit. Tito úžasní válečníci mu zkrátka přirostli k srdci a chtěl být nadále součástí jejich boje.

Problém byl, že šógun Jošinbu se rozhodl vzdát a poslal kapitulační dopis císaři. Jen malá skupina samurajů se rozhodla dále pokračovat v boji. Vznikla takzvaná Severní koalice z velmožů a klanů, které odmítly poslušnost císaři. Tyto rozbroje panovaly v Japonsku odnepaměti a celé jeho dějiny byly v podstatě jen jednou velkou občanskou válkou.

Přes odvahu bojovníků Severní koalice byli i tito bojovníci nakonec v roce 1868 poraženi. Ani to však nebyl konec odporu. Velitel koalice admirál Enomoto a Brunet se stáhli na ostrov Hokaidó, kde vyhlásili republiku Ezo. A znovu byli odhodláni bojovat proti císařskému Japonsku. Finální bitva v přístavu Hakodate trvala půl roku. Stálo v ní proti sobě 7000 imperiálních vojáků proti 3000 tokugawských rebelů.

Stále to ale bylo stejné. Císařští měli lepší a hlavně modernější výzbroj, šógunát byl v modernizaci pozadu a bojoval stále stejně jako ve středověku. Bitva dopadla tak jako všechny předchozí a Brunet byl jako důležitý velitel v hledáčku císaře. Podařilo se mu ale odplout z Japonska na válečné lodi Coëtlogo. Ta ho odvezla zpět do Francie. Japonský císař požadoval v nótě jeho potrestání, ale k tomu nedošlo. Místo toho dále úspěšně sloužil ve francouzské armádě.

Další články

Zavří­t reklamu