válkaČeskoslovenskoobjevy

Josef Abrhám chtěl být farářem jako jeho slovenský děda. Herecké vlohy ho zachránily

Josef Abrhám chtěl být farářem jako jeho slovenský děda. Herecké vlohy ho zachránily
Zdroj: Profimedia.cz
+ 5 fotek+ 6 fotek

V těchto dnech slaví populární český herec Josef Abrhám osmdesáté narozeniny. K herectví, které se mu stalo osudným, se ale dostal "jen z pudu sebezáchovy a čirého zoufalství, že z něj nic nebude." Když se po maturitě rozhodoval o svém budoucím povolání, uvažoval i o roli evangelického faráře po vzoru svého slovenského dědečka z matčiny strany.

Václav Pokorný 14. prosince 2019

Josef Abrhám se narodil 14. prosince 1939 ve Zlíně a rodinu, do níž se narodil, si vybral opravdu výjimečnou. Je totiž vnukem významného slovenského dramatika a evangelického faráře Jozefa Hollého, s nímž se ale nemohl nikdy setkat, protože jeho dědeček zemřel v pouhých třiceti letech. „Měl všechny vlastnosti, které obdivuji a které mě zavazují. Jestli mám v sobě umělecké geny, tak je to v mnohém jeho zásluha,“ prohlásil herec v jednom rozhovoru.

Také rodiče Josefa Abrháma, kteří byli majiteli cihelny v Kunovicích u Uherského Hrafiště, však měli umělecké nadání. Jeho otec hrál skvěle na klavír, a to i operetní party, a společně s manželkou působil v ochotnickém souboru v Uherském Hradišti.

Dětství Josef prožil v Kunovicích. Rodina zde vlastnila již druhou generaci cihelnu, kterou Josefův otec významně zmodernizoval. Po komunistickém převratu v roce 1948 podnikání Abrhámových skončilo. Znárodňovatelé z akčního výboru však Josefově otci nabídli, aby v cihelně zůstal. Nechali ho tam jako národního správce a rodina tam mohla i nadále bydlet.

V roce 1957 zakončil mladý Josef Abrhám uherskohradišťskou reálku maturitou. Na vysokou školu ho však soudruzi nepustili díky jeho kapitalistickému původu. Nic se nedalo dělat, a tak začal pracovat doma v cihelně. Doufal, že když budu pracovat poctivě a dlouho, že by se časem mohl přihlásit na školu znovu.

Josef Abrhám

Josef Abrhám

Poté se Josef vydal do Bratislavy, kde pracoval jako stavební dělník u pozemních staveb. Nebyl ale technický typ, naopak mu byla blízká oblast úvah o dobru a zlu či výkladu Starého zákona. V té době prošel konfirmanskou zkušeností u evangelické mládeže, což je obřad dospělosti podobný katolickému biřmování. Tehdy také uvažoval o dráze evangelického kněze, jako jeho slovenský děda.

“Vždycky mě zaujalo, jak dobrý farář komunikuje v kostele s lidmi na určitá témata, která si zvolí, rozvádí je a aplikuje na konkrétní život a dobu. Je to tvořivá práce, ve které je důležitá schopnost komunikace. Poslouchat dobrého kazatele je pro mě radost, protože jeho myšlenky mají hlavu a patu,” sdělil v rozhovoru pro deník Právo Josef Abrhám.

“Farářem jsem se ale nestal proto, že jsem měl možnost dělat zkoušky na divadelní fakultu. Moji rodiče hráli ochotnické divadlo, takže jsem měl blízko i k herectví. Navíc by dráha evangelického faráře nebyla jednoduchá kvůli mému politickému profilu, který jsem v té době měl,” dodal Abrhám.

Zkoušky na divadelní fakultu v Bratislavě poté úspěšně zvládl a po dvou letech studia přešel na pražskou DAMU, kde absolvoval v roce 1962. Začínal v Divadle na Vinohradech a také hostoval na scéně Národního divadla. Po ukončení vojenské služby nastoupil do vznikajícího Činoherního klubu, se kterým je spjata stěžejní etapa jeho divadelní kariéry. Zde se také poznal se svou budoucí manželkou, herečkou Libuší Šafránkovou, s níž má syna Josefa. Roku 1992 přijal angažmá v Národním divadle, nicméně po dvou letech odešel z divadla natrvalo.

Divácký věhlas si Josef Abrhám získal také řadou krásných rolí v mnoha filmech. Jako výrazná postava se prosadil například ve filmu Transport z ráje (1962), Křik (1963), Každý den odvahu (1964), Partie krásného dragouna (1970), Holka na zabití (1975), Marečku, podejte mi pero! (1976), Kulový blesk (1978), Vrchní, prchni! (1980), Konec starých časů (1989), Člověk proti zkáze (1989), V žáru královské lásky (1990), Žebrácká opera (1991), Stůj, nebo se netrefím (1998), Všichni moji blízcí (1999). Za ztvárnění postavy příslušníka Veřejné bezpečnosti v muzikálu Šakalí léta (1993) obdržel Českého lva 1993 v kategorii nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

Skvělé herecké party odehrál i v televizi, nejvíce se do pamětí diváků zapsal postavou charizmatického a záletného doktora Arnošta Blažeje v seriálu Nemocnice na kraji města (1977, 1981).

Ke cti Josefa Abrháma je také nutné připomenout, že navzdory hereckému mistrovství nikdy nepodlehl hvězdným manýrům, sporadicky poskytuje rozhovory a nerad se předvádí na veřejnosti. Kvůli vážnému onemocnění manželky Libuše Šafránkové se slavná dvojice natrvalo stáhla do ústraní, oba se vzdali hereckých příležitostí a věnují se jen sobě a rodině.

Další články

Zavří­t reklamu