Úroky jsou ve velké části světa vnímány jako zcela běžný druh odměny. Přesněji jsou odměnou za půjčení peněz. Nebylo tomu tak ale vždy.

Úroky jsou ve velké části světa vnímány jako zcela běžný druh odměny. Přesněji jsou odměnou za půjčení peněz. Nebylo tomu tak ale vždy. | zdroj: shutterstock.com


Jak vznikl pojem „nekřesťanské úroky“?

TÉMATA: peníze | banky | úvěry | úroky

user-avatar

Komerční sdělení

26. 06. 2020 | 11:00

Historie půjčování na úvěr je dlouhá. Jakmile se objevila první univerzální platidla v podobě plátna (odtud sloveso platit), hřiven zlata a později mincí, vznikla i potřeba přelévat platidla od lidí, kteří jich měli dostatek, k lidem, co je právě potřebovali. „Úvěr“ pochází ze slova víra, věřit, tedy uvěřit dlužníkovi, že půjčené peníze (či zlato, plátno) vrátí. Během dlouhé historie půjčování vznikly i „nekřesťanské úroky“. Odkud se vzaly?

Do poloviny 15. století nesměli křesťané půjčovat za úplatek

Křesťané dlouho nesměli půjčovat za úrok, protože úrok je poplatek za čas od půjčení do vrácení peněz. Problém je v tom, že čas vlastní jen Bůh. Tohle dogma změnil až Vladislav II. Jagellonský v polovině 15. století, kdy půjčky na úrok povolil i křesťanům. Od té doby se ještě mnohokráte změnila pravidla pro to, kdo může a nemůže půjčovat nebo za kolik, zda půjčují jen státní instituce, nebo i soukromé osoby apod.

Nejčerstvější změnou naší současnosti je nastavení stropu úrokům z nesplácených úvěrů, po kterém ekonomové i sociologové volali již od roku 1990. Revoluční je i odklad splátek v době koronavirové. Ale vraťme se k otázce, jak je to s pojmem „nekřesťanské úroky“.

Před vládou Vladislava II Jagellonského byly všechny půjčky nekřesťanské

Křesťané se ve snaze být dokonalými věřícími upnuli k pravidlům, která pro ně nebyla vůbec ekonomicky výhodná. A tak mohli půjčovat, ovšem nikoliv za úroky. Sice si poradili tak, že půjčovali za zástavu majetku, ze kterého během trvání úvěru pobírali zisky, avšak toto bylo možné jen u nejbohatší vrstvy obyvatelstva.

Mezi měšťany mohli půjčky poskytnout jen nekřesťané, u nás to byli zejména židé, kteří díky tomu nesmírně bohatli. A protože byli jedinými, kdo mohl poskytovat tyto služby, nasadili si pěkně vysoké úroky. Někdy i 100 % za jeden den! A to byla ona „nekřesťanská“ sazba (cena), počítali si ji židé, nikoliv křesťané.

Průměrná středověká sazba byla podobná té dnešní

V průměru se středověká i novověká úroková sazba pohybovala od 10 do 35 procent ročně, jenže kde byla jen jedna či dvě židovské rodiny na celé město, mohla být sazba i mnohem vyšší. Proto dodnes vnímáme pojem „nekřesťanské úroky“ jako úroky nemravně vysoké.

První transparentní a férová pravidla půjčování pocházejí z Itálie, kde je na přelomu 14. a 15. století ve svém obchodě zavedl Cosimo Medicejský, a převálcoval jimi veškerou konkurenci. Současné dění okolo půjček můžete sledovat v magazínu srovnávače úvěrů Hyperfinance.cz.

 

user-avatar

Komerční sdělení

26. 06. 2020 | 11:00

Zavří­t reklamu