Zachovalé naleziště incké zemědělské infrastruktury s důmyslnými terasami, kanály a zdroji vody.

Zachovalé naleziště incké zemědělské infrastruktury s důmyslnými terasami, kanály a zdroji vody. | zdroj: wikipedia commons


Chrám vody Tipón: Jak Inkové dokázali vybudovat jednu z největších uměle zavlažovaných zahrad na světě?

TÉMATA: inkové | peru | zemědělství | zavlažování

user-avatar

Lenka Vovsová

18. 05. 2020 | 12:00

Ohledně zemědělského veledíla Inků, známého též jako Tipón, existuje do dnešní doby spousta nezodpovězených otázek. Jak se Inkům ve své době podařilo dosáhnout takto vysoké úrovně rozvoje? Co bylo zdrojem jejich pokročilých znalostí hydrauliky?

Nikde jinde v Tawantinsuyu („Čtyři země“), jak Inkové nazývali svoji Inckou říši, nebyly doposud objeveny tak dokonale naplánované a postavené zemědělské terasy a zavlažovací kanály jako právě v archeologickém komplexu Tipón.

Původní název této lokality se vědcům nepodařilo najít, nicméně dr. Luis Antonio Pardo, přední peruánský historik, se domnívá, že současné jméno Tipón může pocházet z kečuánského slova „Tuxeuj“ („být vařící“). Podle jednoho z Inků, kronikáře a spisovatele Garcilasa de la Vega (1539–1616), byl Tipón královským majetkem Yawara Huaca (Yawar Waqwaq), sedmého  Sapa Inka z království Cusco.

Kenneth R. Wright ve své knize „Tipón: Vodní inženýrské mistrovské dílo Incké říše“ píše:

„Rovnováhu Tipónu zajišťují zděné terasy určené pro závlahové i suché hospodaření s půdou. Výjimku tvoří některé vyšší svahy, které jsou pro stavbu teras příliš příkré a obrovské, hladké, vulkanické kamenné desky, které jsou tak strmé, že by neudržely svrchní vrstvu půdy. Tipón je obehnán mohutnou zdí, která je patnáct až dvacet stop vysoká a téměř čtyři míle dlouhá. Tato zeď v minulosti zajišťovala bezpečnost a vymezovala pevné hranice celého pozemku. Pro inckou šlechtu se jednalo o ideální místo, na kterém mohla vystavět svůj majetek. Trvalé jaro, přilehlé toky na východě a na západě, úrodné sopečné půdy, to vše ohrazené kamennou zdí postavenou původními obyvateli údolí Cusco...“

Vědci se domnívají, že tento rozlehlý komplex, jehož počátky sahají do raného 15. století, sloužil zejména zemědělskému experimentování s plodinami a také náboženským účelům

Chrámem vody je Tipón přezdíván. Zdroj: wikipedia

Tipón se nachází ve výšce 3 560 metrů nad mořem, asi dvacet tři kilometrů jihovýchodně od města Cusco, v okrese Oropesa (provincie Quispicanchis), podél silnice Cusco-Puno. Jeho rozloha činí 239 hektarů, na nichž se v mnoha výškových úrovních rozkládají rozlehlé zemědělské terasy, zavlažované hustou sítí vodních kanálů, které jsou napájeny přírodním pramenem.   

Inkové v tomto rozlehlém zemědělském prostoru dokázali mistrně využívat znalostí různých typů mikroklimat a experimentovali zde s pěstováním nových odrůd brambor, kukuřice a dalších rostlin. Zemědělské terasy Tipónu se zvedají ode dna údolí až k jeho hornímu okraji, zatímco voda zde protéká také přes nejrůznější akvadukty, přelivy nebo vodopády. Jedná se o jednu z největších uměle zavlažovaných zahrad, jaká kdy byla v historii lidstva postavena.

Podobným místem jako Tipón je ještě Moray (Moroy), který proslul svými oválnými terasami. Moray, nacházející se v posvátném údolí Inků, má starý a velmi sofistikovaný zavlažovací systém a také zde Inkové prováděli experimenty se zemědělskými plodinami.

Tipón v minulosti zničili sami Inkové, kteří jej nechtěli ponechat v rukou dobyvačných Španělů. Po mnoha letech byl komplex zrekonstruován a obnoven do své původní podoby.

O tom, že Tipón byl v minulosti velmi důležitým a chráněným místem, svědčí velká oválná pevnost na severním okraji komplexu.

 

user-avatar

Lenka Vovsová

18. 05. 2020 | 12:00

Zavří­t reklamu