válkaČeskoslovenskoobjevy

Isaac Newton zkoumal kódy skryté v Bibli a vypočítal konec světa

Isaac Newton zkoumal kódy skryté v Bibli a vypočítal konec světa
Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo
+ 8 fotek+ 9 fotek

Legendární anglický matematik, fyzik a astronom Isaac Newton se právem řadí mezi nejvlivnější osobnosti dějin vědy. Svým dílem položil základy racionalismu, osvícenství a mechanického materialismu. Méně už se ví, že se zcela vážně a intenzivně zajímal o obory, které jsou dnes označovány za pavědu – okultismus, alchymii, či dokonce biblická apokalyptická proroctví.

Yvonne Pokorná 19. února 2021

Newtona proslavily především jeho přírodovědecké spisy, zejména Matematické principy přírodní filozofie, v nichž popsal například zákon všeobecné gravitace a zformuloval tři základní pohybové zákony. Zanechal však po sobě i nemalé množství nepublikovaných rukopisných prací a poznámek, které byly objeveny až po jeho smrti v roce 1727. Jsou dokladem Newtonova dlouholetého, až řekněme obsedantního zájmu o okultismus, alchymii, ztracené znalosti dávných civilizací, egyptské pyramidy či poselství skrytá v Bibli. Zdá se, že vědecká práce pro něj osobně měla menší význam, protože kladl důraz na znovuobjevení okultní moudrosti starověku. Věřil, že ji lze najít v četných starověkých textech a že proporce mnoha starodávných chrámů byly samy o sobě posvátné. Z toho důvodu se zabýval například posvátnou geometrií Šalamounova chrámu nebo čísly zakletými ve Velké pyramidě v Gíze. Pozornost věnoval také bájné Atlantidě.

Newton za svého života ovšem nic z této oblasti bádání nepublikoval a svět se o jeho mystických sklonech dozvěděl, až když v roce 1936 šly některé jeho dochované rukopisy poprvé do aukce. Jedním z těch, kdo o tento neznámý odkaz projevil zájem, byl i známý ekonom John Maynard Keynes, který na adresu Newtona prohlásil, že nebyl pionýrem věku rozumu, ale posledním z mágů.

Thumbnail # Poslední český alchymista nenašel kámen mudrců, zato vynalezl revoluční kamna
Mohlo by Vás zajímat:

Poslední český alchymista nenašel kámen mudrců, zato vynalezl revoluční kamna

Newton nikdy neodděloval přírodovědu od náboženství a odmítal čistě racionalistický přístup k vesmíru. Podle Newtona není Bůh „chladný mistr hodinář“, který sestrojil a spustil vesmír a teď jen nezúčastněně přihlíží. Newton se naopak domníval, že Bůh neustále aktivně zasahuje do fyzikálního chodu vesmíru a udržuje jeho stabilitu svou nadpřirozenou mocí. Samotnou gravitaci třeba chápal jako přímou boží akci, stejně tak jako všechny ostatní fyzikální síly a jevy. Tato víra jej vedla k intenzivnímu zájmu o mystiku, magii a alchymii.

Přibližně třetina obsahu Newtonových rukopisů je věnována alchymii. Mnoho jiných alchymistických textů však zřejmě bylo zničeno při požáru v jeho laboratoři, takže je dost možné, že rozsah jeho práce v této oblasti byl mnohem rozsáhlejší, než vůbec tušíme. Některé z těchto dokumentů naznačují, že se Newton velmi zajímal o takzvaný kámen mudrců, což měl být materiál, který dokáže proměnit kovy ve zlato. Další prozrazují, že se snažil přijít na kloub elixíru života. Byl přesvědčen o tom, že kovy mají určitou formu života a že celý vesmír je živý.

Není divu, že Newton svou zálibu v alchymii a okultismu tajil, neboť by ho v jeho době stála přinejmenším kariéru, v horším případě i život. Provozování alchymie bylo v Anglii více méně zakázáno a za porušování zákazu hrozily přísné tresty včetně veřejné popravy oběšením. Kdyby navíc zveřejnil své neortodoxní teologické názory, zcela jistě by byl označen za kacíře.

Thumbnail # Konec světa se prý přiblížil. Naplnila se už tři proroctví z Bible
Mohlo by Vás zajímat:

Konec světa se prý přiblížil. Naplnila se už tři proroctví z Bible

Newton strávil spoustu času snahou odkrýt skrytá poselství v Bibli a rozluštit kódy v ní obsažené. Byl silným zastáncem prorockého výkladu Bible. Považoval se za jednoho z mála vyvolených, které Bůh pověřil úkolem porozumět Písmu svatému. Vyjádřil přesvědčení, že biblické proroctví nebude až do konce světa pochopeno a že ani potom „nikdo z hříšníků nepochopí“. Odhadoval, že svět neskončí dříve než v roce 2060. „Nezmiňuji to proto, abych tvrdil, kdy tento konec nastane, ale abych zastavil ukvapené domněnky fantastů, kteří často předpovídají dobu konce, čímž diskreditují posvátná proroctví tak často, jak jim jejich předpovědi nevycházejí,“ vysvětlil.

Jako většina protestantských teologů své doby, Newton věřil, že papežský úřad byl naplněním biblických předpovědí o Antikristovi, jehož vláda měla podle předpovědi trvat 1 260 let. Newtonův výpočet konce světa v roce 2060 je založen na 1260leté časové ose počínaje rokem 800 n. l., kdy Karel Veliký obnovil Svatou říši římskou a znovu potvrdil tzv. Pipinovu donaci (756 n.l.), tedy papežovu samostatnou vládu ve střední Itálii. Nicméně Newton připouštěl i jiné roky – pokud by se vzal v úvahu rok 756, kdy vzniklo papežství, skončila by vláda Antikrista už v roce 2016.

Navzdory dramatické povaze předpovědi konce světa, Newton nehovořil o destruktivním zásahu vedoucím ke zničení Země a jejích obyvatel, ale spíše o tom, v co pevně věřil, tedy že starý svět bude nahrazen novým a že lidstvo přejde do éry božského míru, jak to ostatně popisuje Zjevení Janovo, které Newton obzvlášť rád zkoumal a interpretoval. V křesťanské teologii je tento koncept často označován jako Druhý příchod Ježíše Krista a ustavení Božího království na Zemi.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu