válkaČeskoslovenskoobjevy

Ikonické foto: Vojáci nasazují oprátku na krk Antonínu Grmelovi, prvnímu popravenému Čechovi v první světové válce

Ikonické foto: Vojáci nasazují oprátku na krk Antonínu Grmelovi, prvnímu popravenému Čechovi v první světové válce
Zdroj: vhu.cz

Na začátku první světové války je z občanů české národnosti žijících v carském Rusku vytvořena vojenská jednotka dobrovolníků, takzvaná Česká družina. Jsou začleněni do 3. ruské armády a jejich hlavní náplní je vyzvědačská činnost. Dva muži z této jednotky, Antonín Grmela a Josef Müller, jsou 5. prosince 1914 pověřeni nebezpečným špionážním úkolem. Velmi brzy jsou však zadrženi a polní vojenský soud ve Wadowicích je 12. prosince oba odsuzuje k veřejnému trestu smrti provazem.

Václav Pokorný 21. prosince 2017

V 19. století žilo v ruském impériu nemalé množství Čechů, ať s ruským nebo rakouským občanstvím. Na počátku první světové války, 28. srpna 1914, byla z řad těchto českých dobrovolníků vytvořena takzvaná Česká družina. Po výcviku byla odeslána na haličskou frontovou linii a začleněna do 3. ruské armády, jejímž velitelem byl generál bulharského původu Radko Dimitrijev. Hlavním úkolem českých dobrovolníků byla výzvědná činnost.

5. prosince 1914 jsou čeští družiníci Antonín Grmela a Josef Müller pověřeni nebezpečným výzvědným úkolem. V civilním oblečení mají překročit frontovou linii a zjistit, kolik a jakých vojenských sil posílá nepřítel ke klíčovému Krakovu. Grmela část úkolu splnil, ale již 9. prosince jej zadržel rakouský polní četník. Ve stejný večer opouští štěstí i Josefa Müllera, když je chycen polskými dělníky a předán rakouské armádě.

12. prosince 1914 byli Grmela a Müller souzeni vojenským soudem ve Wadowicích nedaleko Krakova, který je shledal vinnými z velezrady a vyzvědačství. Ještě téhož dne, ve dvě hodiny odpoledne, byli na wadowickém náměstí veřejně oběšeni. Exekuci přihlížely dvě setniny rakouského 19. domobraneckého praporu. Kat nebyl po ruce, a tak se k výkonu exekuce přihlásili dva vojáci, kteří za každého oběšeného dostali 20 korun.

 Těla obou popravených visela pro výstrahu až do setmění, poté byla pohřbena na místním hřbitově v rohu, bez obřadu v místě pro zločince a sebevrahy.

Těla obou popravených visela pro výstrahu až do setmění, poté byla pohřbena na místním hřbitově v rohu, bez obřadu v místě pro zločince a sebevrahy.

Poslední chvíle odsouzenců popsal zpovídající kněz František Havlík: „Pod šibenicí jim byl znovu přečten rozsudek. Na otázku, mají-li poslední prosbu, vůbec neodpověděli. Rozloučili se spolu kývnutím hlavy. Grmela šel hrdě, se vztyčenou hlavou. Vystoupil po schodkách, svlékl svrchní kabát, odhodil, odvázal šátek, který měl kolem krku, a rovněž odhodil, pak se podíval na diváky, kterých bylo všude plno, uklonil se, usmál a vstrčil hlavu do smyčky. Pak přišel na řadu Müller. Zůstali viset do večera do šesti hodin. Potom byli zakopáni v koutě wadowického hřbitova.“

Stali se tak prvními Čechy popravenými v první světové válce.

V roce 1923 byly ostatky českých družiníků Antonína Grmely a Josefa Müllera slavnostně převezeny do vlasti a uloženy na čestném vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech v Praze.

Další články

Zavří­t reklamu