válkaČeskoslovenskoobjevy

Ikonická fotka: Dvě Arménky s puškami v době povstání proti Turkům

Ikonická fotka: Dvě Arménky s puškami v době povstání proti Turkům
Zdroj: Wikimedia Commons

Snímek pořízený v roce 1895 obestírá mnoho tajemství a nejasností. Byl pořízen v době hamídijských masakrů, kdy Osmanská říše vládla nad Arménií a Turci se dopouštěli na obyvatelstvu příšerných zvěrstev.

Tomáš Chalupa 23. ledna 2021

Žena nalevo se jmenuje Eghisapet Sultania, o ženě napravo toho moc nevíme. Nevíme, zda se obě ženy jen oblékly jako bojovnice pro účely fotografování nebo zda to byly skutečně válečnice. Na fotce bylo na zadní straně napsáno, že jde o suvenýr, což by spíše podporovalo první variantu. Obě ženy masakry přežily a odcestovaly do Spojených států, kde jejich stopa končí.

I pušky obou žen jsou podivné. Nejde o žádný běžně vyráběný typ, pušky nemají žádné označení, dokonce ani výduť v místě, kde se dává zásobník, takže to vypadá na atrapy. Podobné to je s revolverem, který má Sultania za pasem. Je velký a má podivné proporce a jde zřejmě také o atrapu fotografa. Další vysvětlení může být, že šlo o podomácku vyrobené zbraně, které se v malém množství v Arménii objevovaly.

Thumbnail # Ikonická fotka ukazuje arménskou stařenu s kalašnikovem
Mohlo by Vás zajímat:

Ikonická fotka ukazuje arménskou stařenu s kalašnikovem

Nic to nemění na tom, že Arménky byly zdatné bojovnice, které si v ničem nezadaly se svými mužskými protějšky. Říkalo se jim fedajínky, což je slovo odvozeného z arabského slova fedajín, tedy ten, kdo se obětuje. Byly to bojovnice, které opustily své rodiny a sváděly nekonečnou guerillovou válku proti Turkům. Byly obávané, byly jich tisíce a byly to ony, kdo stály v čele hnutí odporu. Nakonec se jim po první světové válce podařilo vybojovat nezávislost, předcházelo tomu ale téměř sto let boje, masakrů, hladomorů a nejrůznějších perzekucí.

Arménie mluví o genocidě, Turecko to dodnes odmítá přijmout a stále celou situaci staví do pozice běžného válečného konfliktu. Přitom Turci jen za hamídijských masakrů zabili na 300 tisíc lidí. Menšinu zastřelili, většina zemřela v důsledku záměrného hladomoru. Turecko nese za tuto situaci historickou odpovědnost, přestože zejména současný prezident Erdogan dělá vše možné, aby tuto kapitolu z dějin zcela vymazal.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu