válkaČeskoslovenskoobjevy

I za španělské chřipky lidé nosili roušky, pánům se moc nechtělo

I za španělské chřipky lidé nosili roušky, pánům se moc nechtělo
Zdroj: rarehistoricalphotos.com
+ 10 fotek+ 11 fotek

Krátce poté, co vypukla ve Spojených státech epidemie španělské chřipky, nařídila vláda nosit obličejové masky a roušky všem, kteří pracují v lékařství nebo přicházejí do kontaktu s pacienty. Ale roušky nakonec nosili prakticky všichni.

Tomáš Chalupa 8. září 2020

Noviny přinášely návody, jak masky správně nosit, a ukazovaly prakticky denně lidi v maskách a rouškách. I ostatní opatření byla podobná těm dnešním – zavřené školy, zrušené akce, kde se mohly potkávat velké davy lidí, omezení na úřadech atd. I zde byly reakce různé. Někteří lidé masky dobrovolně nosili, jiní poukazovali na to, že vláda nemá právo něco takového nařizovat a že se tím porušují ústavou dané občanské svobody. V San Franciscu dokonce vznikla Liga proti nošení masek, která uspořádala ve městě velkou demonstraci.

Thumbnail # Španělská chřipka začala úplně jinde, než byste čekali
Mohlo by Vás zajímat:

Španělská chřipka začala úplně jinde, než byste čekali

Z praxe se ukázalo, že masky ochotněji nosí ženy než muži. Ti naopak považovali nošení roušek za zženštilé a museli být k jejich používání více přesvědčováni. Vznikla kvůli tomu dokonce speciální kampaň, která označovala nošení roušek za znak patriotismu a službu vlasti. Města jako San Francisco, Seattle nebo Phoenix schválila speciální zákony, které zavazovaly obyvatele nosit masky na veřejnosti. Za jejich nedodržování hrozila pokuta i vězení. Během několika týdnů se pak počet případů a úmrtí snížil a restrikce byly uvolněny.

Vědci ovšem ze studia tehdejších záznamů vyčetli, že nošení roušek nikterak nepomohlo zvládnout epidemii. V prosinci 1918 Americká asociace veřejného zdraví konstatovala, že důkazy „ohledně příznivých výsledků vyplývajících z povinného nošení masek celou populací za všech okolností byly rozporuplné“. Podle ní měli roušky nosit povinně pouze lékaři, zdravotníci či holiči, ostatní jen dobrovolně. Ukázalo se, že roušky měly na průběh epidemie pouze omezený vliv, často je totiž lidé nosili a používali špatně. Nejčastěji si je nasazovali venku, kde byly nejméně účinné, a naopak si je sundávali, když přišli do práce nebo na setkání s jinými lidmi, kde hrozilo víc, že se nakazí. Krom toho je neudržovali v permanentní čistotě.

V roce 1927 vyšla definitivní studie Edwina Jordana, jenž zjistil, že zakrývání obličeje se vyplatilo u nemocných pacientů a těch, kteří s nimi přišli do kontaktu, včetně zdravotních sester a lékařů.

Dodnes nepanuje jednotný názor na účinnost nošení roušek, což pozorujeme i dnes v časech koronaviru. Roušky jsou zkrátka kontroverzní téma, které ani v současné době není vědecky jednoznačně obhajitelné.

Další články

Zavří­t reklamu