Josefské náměstí s kasárnami. Pohlednice z roku 1905

Od roku 1817 sídlil v Josefských kasárnách na dnešním Náměstí Republiky (dříve Josefské náměstí) 28. pěší pluk, jemuž se kvůli jeho sepětí s Prahou neřeklo jinak než Pražské děti. Tady v roce 1831 získal místo účetního otec české hymny, národní buditel a dramatik Josef Kajetán Tyl. Snad mu pomohlo to, že Tylův otec sloužil u 28. pluku jako hudebník, ale jisté je, že se za něj přimluvil manžel Tylovy přítelkyně a později i ženy, herečky Magdaleny Forchheimové.

Autor textu české národní hymny, dramatik Josef Kajetán Tyl (1808-1856)

Tyl u osmadvacátníků dělal furýra neboli provianťáka, takže měl na starost vojenské zásobování. Ačkoli z hloubi své bohémské umělecké duše práci s lejstry nenáviděl, z existenčních důvodů ji vydržel vykonávat přes deset let.

Znak 28. pěšího pluku alias Pražských dětí

V kasárnách měl i svůj pokojík, kde v roce 1834 složil slova písně Kde domov můj pro svoji frašku Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Píseň velmi brzy zlidověla a stala se národní a později – po vzniku samostatného Československa v roce 1918 – i státní hymnou. Událost připomíná pamětní deska na čelní fasádě budovy obchodního domu Palladium.

Bývalé kasárny byly přestavěny na moderní nákupní centrum Palladium. Z bývalé historické památky se dochovala jen fasáda.

Pamětní deska na fasádě Palladia na Náměstí Republiky v Praze