válkaČeskoslovenskoobjevy

Hvízdavé kameny do praků byly tajná zbraň Římanů

Hvízdavé kameny do praků byly tajná zbraň Římanů
Zdroj: scientificamerican.com

Zajímavou zbraň používala římská vojska před 1800 lety. Byl jím prak, který ovšem střílel speciálně upravené kamínky, jež za letu vydávaly silný hvízdavý zvuk. Ten měl děsit nepřátele.

Tomáš Chalupa 21. června 2016

Byly to opravdu malé kamínky, sotva půl centimentru v průměru, váha nějakých 30 gramů. Ovšem podstatný byl psychologický efekt. Vysoký pištivý zvuk opravdu děsil nepřátele například při dobývání pevnosti Skotů na Burnswark Hillu. Dokonce se spekuluje, že práčata měla ve svých pracích dva typy kamenů, každý vyladěný na jiný tón. Dohromady pak tvořily pekelný akord.

Podstatou zvuku byly malé otvory, které byly do kamínků vyvrtány. Díky tomu se docílilo onoho pro lidský sluch nepříjemného zvuku. Římané přišli na to, co zjistili o dva tisíce let později třeba nacisté, kteří na své bombardéry Stuka instalovali siríny: zvuk děsí protivníka víc než samotný účinek zbraně.

Praky používali speciálně vycvičení vojáci z pomocných sborů. Cílem bylo se nečekaně přiblížit, zaútočit a zase se stáhnout. Nebylo v možnostech práčat způsobit nějaké zásadní škody, zvláště pokud byl nepřítel vybaven štíty a zbrojí. O to více se sázelo na moment překvapení a právě na psychologický efekt.

Nejlepší střelci z praků pocházeli z Baleárských ostrovů. Vzal si je do své armády Julius Caesar, když táhl do Anglie. Dokázali střílet kameny rychlostí až 160 km/h. V takové rychlosti mohl větší kámen hravě ustřelit hlavu nepříteli. V někerých aspektech tak byly praky účinnější než šípy.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu