válkaČeskoslovenskoobjevy

Huntington předpověděl vzestup autoritářů, kteří povstanou proti liberální demokracii

Huntington předpověděl vzestup autoritářů, kteří povstanou proti liberální demokracii
Zdroj: Wikimedia Commons
+ 13 fotek+ 14 fotek

Americký autor Samuel Huntington se dostal do povědomí veřejnosti prorockou vizí budoucnosti nazvanou Střet civilizací. Stejně tak je ale důležitá i jeho méně známá kniha nazvaná Třetí vlna. Píše v ní o nástupu třetí vlny liberalizace a demokratizace v 70. letech, ale varuje i před populisty a autoritáři, kteří mohou na tuto vlnu reagovat.

Tomáš Chalupa 9. ledna 2021

Za první vlnu považuje celé 19. století a ta podle něj končí vypuknutím první světové války. Druhá vlna demokratizace a liberalizace nastoupila po druhé světové válce a třetí vlna začala v polovině 70. let a vyvrcholila pádem Sovětského svazu a jeho satelitů.

Současná vlna antiliberalismu, kterou symbolizuje vzestup populistů a autoritářů, jako je Donald Trump, Recep Erdogan nebo Jair Bolsonaro, může znamenat, že se naopak ona třetí vlna liberalismu zastaví a dokonce obrátí svůj směr.

Od Maďarska a Polska přes Rusko až po USA a Čínu, všude je na vzestupu kult silných vůdců zpochybňujících nebo rovnou neuznávajících liberální demokracii. Huntington to srovnává se stejnou vlnou antiliberalismu, která zrodila Stalina, Hitlera, Čankajška, Franca nebo Mussoliniho. I tito vůdci se dostali k moci prakticky ve stejné době a vezli se na vlně antiliberalismu, který zaplavil svět po velké ekonomické krizi. Ještě v roce 1921 přitom třeba James Bryce psal, že „přijetí liberální demokracie je univerzální a přirozená forma vlády“. Za deset let byl velmi vyveden z omylu.

Thumbnail # Tajemné mega stavby na Ukrajině ukazují, jak se před tisíci lety demokracie zvrhla v tyranii
Mohlo by Vás zajímat:

Tajemné mega stavby na Ukrajině ukazují, jak se před tisíci lety demokracie zvrhla v tyranii

Zdá se být téměř pravidlem, že když se liberální demokracie dostanou do krize, začnou se obracet k autoritářství. Winston Churchill gratuloval Mussolinimu k tomu, jak skvěle se chopil moci, a byl jím nějakou dobu okouzlen, i když současně říkal, že fašismus není vhodný pro Británii. Pokud by ale byl Ital, k Mussolinimu by se připojil, jak sám řekl. Nešlo jen o nějaké zdvořilostní fráze, ale důkaz, že i demokracie takového kalibru, jakou je Británie, pošilhávala po autoritářských způsobech vlády.

Demokracie není samozřejmá ani není univerzální, celý liberální koncept se může pod tlakem zbortit jako domeček z karet. Hovořilo se o benevolentním despotismu, dnes máme pro změnu koncept neliberální demokracie nebo řízené demokracie. Vše jsou to varianty populismu a autoritářství, jen se jim dávají nová jména. Jde ale stále o to samé, zachovat zdánlivě demokracii, ale ve skutečnosti se jí zbavit.

Thumbnail # Španělská vláda se snaží odstranit ostatky diktátora Franca z národního památníku
Mohlo by Vás zajímat:

Španělská vláda se snaží odstranit ostatky diktátora Franca z národního památníku

Světem i v minulosti probíhaly vlny populismu a autoritářství, náchylná je k nim Jižní Amerika i velké části Asie, stejně jako Blízký Východ či Afrika. Největší oslabení pro tyto režimy byl pád Sovětského svazu, na který byly většinou ekonomicky nebo politicky napojeny. Sovětský svaz byl vůdčí silou antidemokratického a antiliberálního tábora. S jeho pádem došlo k výraznému oslabení, ale nikoliv likvidaci autoritářství jakožto formy vlády.

Dnes je situace jiná, antiliberální síly zažívají rozkvět, těží z ekonomické nestability, z těžké krize způsobené pandemií a z uprchlické krize. Silné vůdcovství, hledání vnitřních a vnějších nepřátel, vypjatá rétorika a důraz na nutnost silného státu, to mají všechny antiliberální systémy společné.  Roli vůdce tohoto tábora převzala mocná Čína, zdatně jí tradičně sekunduje putinovské Rusko. Jsme tedy uprostřed zápasu těchto dvou táborů, který zřejmě nikdy neskončí. Podle Huntingtona se Bryce nebo Fukuyama mýlí, liberalismus nezvítězil globálně, stejně jako koncept demokracie či lidských práv. Nenastal žádný konec dějin, jsme jen v dalším kole zápasu a liberální demokracie je systém, který musí být stále znovu bráněn, jinak o něj přijdeme.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu