válkaČeskoslovenskoobjevy

Hrobka, kterou objevili čeští archeologové, vypadá, jako by ji staří Egypťané včera vymalovali

Hrobka, kterou objevili čeští archeologové, vypadá, jako by ji staří Egypťané včera vymalovali
Zdroj: Profimedia
+ 5 fotek+ 6 fotek

Stavební a umělecké památky starověkého Egypta nepřestávají udivovat nejen tím, jak byly vytvořeny, ale i tím, jak se je podařilo zakonzervovat. Příkladem je neobyčejně zachovalý hrob vyzdobený nápisy a barevnými reliéfy, o jehož objev se zasloužili čeští egyptologové. Archeologové jej datují do doby před více než 4000 tisíci lety, přesto tóny barev jeho výmalby jsou tak svěží, jako by by byly nanášeny včera.

Yvonne Pokorná 24. ledna 2020

Okázalá hrobka podle všech indicií patřila vysoce postavenému hodnostáři jménem Chuy z 5. dynastie, někdy též označované jako dynastie slunečních králů, která v Egyptu vládla přibližně v letech 2435–2306 př.Kr. Chuyho hrobku loni objevil tým dr. Mohameda Megaheda z Českého egyptologického ústavu FF UK na nejstarším a nejrozsáhlejším egyptském pohřebišti v Sakkáře. Nacházela se v blízkosti pyramidového komplexu krále Džedkarea. Její nález Časopis Archaeology Magazine označil za jeden z 10 archeologických objevů roku 2019.

Z nadzemní části hrobky (mastaby) se mnoho nedochovalo, o to větší překvapení ale přinesly podzemní pohřební prostory, do nichž se archeologům podařilo dostat. Byly přístupné ze severní stěny hrobky a svým rozvržením napodobovaly královské pyramidy. Ve skutečnosti šlo o tři místnosti – předsíň, pohřební komoru se zbytky vápencového sarkofágu a malý sklad, k nimž vedla sestupná chodba.

Chuyho hrobka je jednou z prvních ve Staré říši, které nesou malovanou reliéfní výzdobu v podzemních prostorách. Výzdoba se ale nenachází v pohřební komoře, jak tomu bylo v jiných hrobkách pozdní 5. a 6. dynastie, nýbrž zdobí stěny předsíně podzemních pohřebních prostor. Je překrásně dochovaná a obsahuje celou škálu barev a odstínů, které ve třetím tisíciletí před naším letopočtem Egypťané používali. „A to včetně zelené barvy, která se získávala z tyrkysu, který se těžil na Sinajském poloostrově. Něco takového si mohli dovolit jen králové nebo vysocí hodnostáři,” sdělil pro Právo šéf archeologické expedice Mohamed Megahed.

Hieroglyfické znaky i vyobrazení jsou vypracovány do nejmenších detailů včetně peří ptáků, rybích šupin či stříkanců krve u obětovaného dobytka. Chuy je zachycen u obětního stolu plném obětin, kterých si přál užívat i v zásvětí. Menší scény jej zachycují při plavbě na lodích. Jeho tituly a jméno jsou vypsány u každého jeho vyobrazení. Mezi jeho nejčastěji zmiňované tituly patří „jediný společník (krále)“, „představený pachtýřů Velkého domu (tj. paláce)“, „soudní úředník Velkého domu“, či „šlechtic“. Rovněž byl označen za “miláčka svého pána”.

Chuyho pohřební komoru těžce poničili zloději již ve starověku, takže se dochovaly jen malé části jeho těla a pohřební výbavy. Tělesné pozůstatky a kanopy k uložení orgánů jasně dokládají, že Chuyho tělo bylo mumifikováno, což bylo ve Staré říši privilegiem vyhrazeným jen králům a královnám.

Poloha a velikost Chuyho hrobky spolu s kvalitou výzdoby, výjimečným obětním stolem, strukturou podzemní části a doklady mumifikace silně, i když nepřímo, poukazují na úzkou vazbu na královskou rodinu, do jejíhož širšího okruhu mohl hodnostář Chuy patřit.

Další články

Zavří­t reklamu