Některé druhy hlístů by mohly pomáhat lidem protitakzvanému inflamm-ageingu. To je v podstatě systémový chronický zánět organismu, který přímo souvisí se stárnutím. Bruce Zhang z Institutu zdravého stárnutí v Londýně se domnívá, že fenomén inflamm-ageingu souvisí s tím, že lidé přestali být vystavováni působení těchto parazitů. Žijeme zdravěji, naše potraviny nejsou kontaminované těmito hlísty, přesto se inflamm-ageing ve vyspělých zemích šíří. Pode Zhanga je to příčina právě toho, že náš organismus už s hlísty nemusí bojovat. Je to poměrně známá hypotéza (tzv. old friends hypothesis), tedy něco jako, že nám tito „staří přátelé“ chybí a na naše organismy to nemá dobrý účinek.

Sterilní prostředí a potraviny bez mikrobů a hlístů zkrátka vedou náš organismus k tomu, že rychleji stárne a umírá. Inflamm-ageing totiž není něco neškodného, v podstatě se takto projevuje spousta nemocí, rakovinou počínaje a covidem-19 konče, prostě všude tam, kde dochází k zánětům v organismu.

Mohlo by Vás zajímat:

18 podivných lékařských praktik z minulosti, které byste opravdu nechtěli podstoupit

Podle Zhanga je potřeba mít zachovaný celý vnitřní ekosystém v trávícím traktu, od největších organismů, jako jsou hlísti, až po nejmenší bakterie. Tyto organismy jsou s lidmi od počátku a provázejí je po celý proces evoluce. Až moderní doba část z nich zcela vymýtila, což ale zřejmě není úplně dobře. Existují statistiky srovnávající úbytek výskytu hlístů a nárůst astmatu, skleróz, atopických ekzémů a mnoha dalších nemocí. Hlísti a paraziti v těle zřejmě řídí a stimulují určité procesy, které jsou pro lidský organismus prospěšné. Když chybí parazit, procesy se nenastartují.

Zní to všechno dost šíleně, ale jde o seriózní vědeckou teorii podepřenou statistickými daty. Není ale nutné snažit se do sebe dostat tasemnice nebo škrkavky, ale prý by podle Zhanga stačilo mít proteiny těchto tvorů, aby se procesy v těle nastartovaly. Ve výzkumu benefitů, které hlísti člověku přináší, by se každopádně mělo pokračovat.

GALERIEHlísti