válkaČeskoslovenskoobjevy

Hitlerův neurotický řev spustil sudetoněmecký puč v Československu

Hitlerův neurotický řev spustil sudetoněmecký puč v Československu
Zdroj: wikipedia commons

Před 80 lety se sudetští Němci řízení Hitlerovými rozkazy rozhodli násilně prosadit své zájmy v Československu. Hitlerův burcující projev na sjezdu NSDAP v Norimberku, přenášený 12. září roku 1938 rozhlasem, byl signálem pro Henleinovu sudetoněmeckou stranu k zahájení otevřeného povstání. Během té doby zavraždili henleinovci v československém pohraničí 94 vojáků a policistů.

Václav Pokorný 11. září 2018

V září roku 1938 se politická a národnostní situace v předválečném Československu vyhrotila. Sudetoněmecká strana (SdP), jejímž předsedou byl Konrad Henlein, řízený přímo Adolfem Hitlerem, se spolu s drtivou většinou německého obyvatelstva rozhodla veřejně vystoupit a násilně prosazovat své zájmy. Signálem pro sudetoněmecké povstání a jejich “obranou”polovojenskou organizaci Freikorps byl rozhlasový projev neuroticky řvoucího Adolfa Hitlera na sjezdu NSDAP v Norimberku dne 12. září 1938, kde mimo jiné zaznělo toto:

“Československo je předurčeno k tomu, aby v případě války napadlo německá průmyslová města bombami!

Utrpení sudetských Němců je nevýslovné. Pro každý národní projev vůle jsou honěni a štváni jako dravá zvěř. Říše dalšího utlačování nestrpí. Jsou také německé zájmy, které jsme odhodláni hájit, a to za každých okolností!

Vím také dobře, že smířlivostí se neusmíří tak nesmiřitelný nepřítel, jako jsou Češi. Sudetští Němci mají právo na sebeurčení, jaké má každý národ, a nechtějí fráze. Nežádal jsem tři a půl miliónu Francouzů nebo tři a půl miliónů Angličanů, abych je utlačoval v Německu, ale utlačování tří a půl miliónů Němců v Československu musí přestat, to je můj požadavek a místo tohoto potlačování musí nastoupit svobodné právo sebeurčení. Němci v Československu nejsou ani bezbranní ani opuštění!”

Pochod polovojenské organizace Sudetoněmecký Freikorps v Hazlově u Aše roku 1938

Pochod polovojenské organizace Sudetoněmecký Freikorps v Hazlově u Aše roku 1938

Po Hitlerově emotivním projevu se začaly se v českém pohraničí rojit první tlupy rozvášněných henleinovců. Vzplály pochodně, zavířily bubínky, zazněly píšťaly a nad dupajícími a nepříčetně řvoucími masami zavlály prapory s hákovým křížem. Tisícové demonstrace následující den přerůstaly v ozbrojené incidenty, které si vyžádaly první mrtvé. Na mnoha místech došlo k útokům proti státním institucím: okresním úřadům, celnicím, četnickým stanicím i poštám. Docházelo k bití, vraždám a únosům představitelů státní moci (mezi nejznámější události patří povraždění četníků v Habartově) i odpůrců nacismu z řad německých civilistů.

Povstání znamenalo konec vyjednávání mezi československou vládou a předáky Sudetoněmecké strany. Vláda reagovala následující den vyhlášením stanného práva v pohraničních okresech. SdP byla rozpuštěna a na K. Henleina, K. H. Franka i další funkcionáře byl vydán zatykač, proto uprchli do Německa.

Povstání bylo sice potlačeno, ale krize zažehnána nebyla. Boje v československém pohraničí ukončila až Mnichovská dohoda, kterou československá vláda potupně přijala 30. září 1938. Sudetoněmecké povstání tak sehrálo roli spouštěcího motoru při rozbití československého státu.

Další články

Zavří­t reklamu