Porážka španělské armády, 8. srpna 1588 na obraze od Philipa Jamese de Loutherbourga, 1796

Porážka španělské armády, 8. srpna 1588 na obraze od Philipa Jamese de Loutherbourga, 1796 | zdroj: wikipedia commons


Hellburnery byly první zbraně hromadného ničení

TÉMATA: zbraně | bomby | technologie | lodě

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 01. 2020 | 09:30

Řekové jako zdatní mořeplavci byli první, kteří vynalezli metodu zápalných lodí. Jednu loď naložili výbušninami, zapálili a poslali proti skupině nepřátelských plavidel. Taková zápalná loď mohla napáchat ohromné škody. V 16. století je využil inženýr Federigo Giambelli.

Řekové už v 7. století, v době rozmachu Byzantské říše, přišli na to, že když smíchají destilovanou naftu a nehašené vápno, dostanou vysoce hořlavou směs, která vzplane při kontaktu s vodou. Tuto směs, jíž se přezdívalo "řecký oheň, používali při námořních bitvách proti posádkám nepřátelských lodí. Na palubě lodi se nad ohništěm zahříval kotel se zápalnou směsí, výpary pod tlakem se odváděly trubkou na oplechovanou příď lodi, kde se zapálily. Výsledkem byl výšleh plamene, který byl doprovázen hlasitým burácením. Existovala i „protipěchotní“ pozemní verze, stejně tak byly nádoby naplněné řeckým ohněm vrhány katapulty na dřevěná opevnění apod. Při dobývání městských hradeb se používala příruční verze nazývaná cheirosifón připomínající moderní plamenomety. 

Oheň se nedal uhasit vodou, ta mu jen dodávala na intenzitě. Lodě v těch dobách byly ze dřeva, takže stačil jeden zásah a plavidlo vzplanulo prakticky neuhasitelným plamenem. Navíc začali Řekové používat ony zápalné lodě, které rovněž měly strašlivé účinky. Rychle je proto přejaly i další armády a loďstva.

V zimě roku 1585 Antverpy oblehl habsburský velitel Alexander Farnese, což byl vojenský velitel celého Španělského Nizozemí. Jeho cílem bylo nechat Antverpy vyhladovět. Postavil most přes řeku Šeldu, po které proudily do města zásoby, takže tím přeťal životně důležitou tepnu města. Vzbouřenci povolali italského inženýra Federiga Giambelliho, který měl reputaci jako skvělý konstruktér válečných strojů. Ten slíbil, že se postará, aby Farneseho most na Šeldě rychle zmizel. Vyžádal si jen tři obchodní lodě z městské flotily. To mu ale radní nepovolili a dostal jen dvě menší lodě Fortuyn a Hoop. Giambelli byl na chamtivé Holanďany pořádně naštvaný, ale k jeho reputaci by nepřispělo, kdyby od zakázky ustoupil. Naopak věděl, že pokud uspěje, jeho renomé ještě vzroste.

Pontonový most přes řeku Šeldu postavený k vytvoření blokády během obléhání Antverp. Zdroj: amusingplanet.com

Giambelli přeměnil obě dvě plavidla na největší bomby, jaké doposud Evropa spatřila, a pojmenoval je hellburners, tedy něco jako "pekelní spalovači". Uvnitř vytvořil speciální komory nacpané třemi tunami střelného prachu a víko překryl starými náhrobními kameny zalitými olovem. Jinak loď vypadala zcela neškodně jako normální menší plavidlo.

Na Fortuyn byl obyčejný doutnák, který pomalu hořel a byl vypočítán tak, aby v pravou chvíli zapálil střelný prach v komoře. Systém na Hoopu byl ale technologický zázrak. Gambelli požádal místního hodináře, aby mu sestrojil hodinový strojek spojený s mušketou. Ta zapálila střelný prach výstřelem v dobu, na kterou byl nastaven hodinový strojek. Byla to první časovaná bomba v historii.

Záměrem bylo posílat po řece postupně čtyřicet malých zápalných člunů, čímž by se zaměstnala posádka obléhatelů, a nakonec vyslat Fortuyn a Hoop. Jenže vinou zmatků v rozkazech velitel poslal všechny čluny současně následované oběma loděmi. Fortuyn zcela selhal, když najel na břeh před mostem, a navíc vybuchl jen částečně. Exploze nenadělala na mostě prakticky žádné škody. Hoop však byl mnohem úspěšnější. Narazil přímo do mostu, o chvíli později časovač spustil mušketu a došlo ke gigantické explozi, která na místě zabila nejméně 800 habsburských vojáků. Velká část mostu jednoduše zmizela, vypařila se. Navíc z nebe začaly pršet kusy oněch velkých náhrobních kamenů a také rozžhaveného olova, což mělo za následek další devastaci dalekého okolí. Exploze probudila lidi vzdálené 35 kilometrů od exploze, taková byla její síla. Nic to však nebylo platné samotným obyvatelům Antverp. Ti totiž zničení mostu ani oslabení nepřítele nevyužili k nějaké další akci a nechali se nadále obléhat. Habsburští postavili další dřevěné barikády, město nadále izolovali a Antverpy o čtyři měsíce později kapitulovaly.

Giambelli každopádně dodržel, co slíbil, a odvedl dobrou práci. Až do první světové války nebyla nikdy vytvořena bomba s podobně ničivým účinkem. Vojenský historik Robert L. O'Connell nazývá hellburnery prvními zbraněmi hromadného ničení na světě.

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 01. 2020 | 09:30

Zavří­t reklamu