Obléhání ostrova Rhodos vévodila věž Helepolis.

Obléhání ostrova Rhodos vévodila věž Helepolis. | zdroj: wikipedia commons


Helepolis byl gigantický obléhací stroj, který ale Makedoncům nepomohl

TÉMATA: starověk | rhodos | technologie | obléhání

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 02. 2020 | 18:45

Obyvatelé Rhodosu čelili ve 4. století před naším letopočtem snaze Makedoňanů o ovládnutí jejich ostrova a hlavního města. Makedoňané přitáhli dokonce gigantický obléhací stroj – Helepolis, aby uspěli. Ovšem Helepolis jim nakonec nepomohl a Makedoňané zase odtáhli.

Ve 4. století už byl mrtev slavný makedonský vojevůdce Alexandr Veliký. Rhodské království v té době bylo významným obchodním centrem, které obchodovalo s ptolemaiovským Egyptem i dalšími zeměmi. S Egyptem nakonec uzavřeli Rhoďané také spojeneckou smlouvu. Touto smlouvou se ovšem cítil ohrožen Antigonus I., vládce mocné makedonské říše. Domníval se, že jej Egypťané mohou z Rhodosu napadnout a jeho říši tak zničit.

To sice Egypťané neměli v úmyslu, ale to Antigonus nevěděl, a tak poslal svého syna a budoucího vládce Demetria v čele obrovské flotily, aby Rhodos obsadil. Jenže nebyl schopen odříznout hlavní město a přístav od zásob, a tudíž nemohl spoléhat na to, že město postupně vyhladoví. Musel proto nejprve obsadit přístav.

Vylodil tedy část armády vedle přístavu, postavil zde svůj vlastní a začal připravovat útok. Během obléhání přišly obě strany s velmi zajímavými technickými novinkami, zejména obléhacími věžemi a minami. Mezi všemi ale čněla Helepolis, Demetriova gigantická obléhací věž.

Výška dřevěné věže byla 40 metrů a konstrukce byla zpevněna železnými pláty. Na pěti poschodích čekaly stovky mužů na to, až se věž přiblíží blízko k hradbám a oni po lávkách zaútočí na město. Kromě toho měla věž množství střílen pro katapulty a balisty, takže byla nejen úkrytem pro pěchotu, ale i mohutnou palebnou silou. Celá konstrukce vážila neuvěřitelných 160 tun a vezla se na 80 obřích kolech.

Helepolis znamenala pro Rhoďany mimořádné nebezpečí, takže na ní mnohokrát zuřivě zaútočili. Podařilo se jim zbavit ji železných plátů, což byl hlavní klíč k úspěchu. Samotné dřevo se dalo zapálit nebo zničit, takže věž byla najednou nechráněná, a Demetrius nařídil její stažení od hradeb. Obléhání pokračovalo ještě rok, než připluly Ptolemaiovy lodě s posilami a zásobami. Tehdy se Demetrius rozhodl celé obléhání zrušit a poražen odplul.

Rhoďané poté roztavili všechny zbraně, které po sobě Demetriovi vojáci zanechali, a to včetně obřích plátů z Helepolis. Měli tak ohromné množství bronzu a železa, takže se rozhodli postavit obří sochu chránící přístav – Rhodský kolos, jeden ze sedmi divů světa. V roce 280 před naším letopočtem byl dokončen. Stál ale pouhých 54 let, pak jej zničilo zemětřesení. Ptolemaios se sice nabídl, že zaplatí jeho opravu, ale Rhoďané byli přesvědčeni, že by tím jen nahněvali bohy, a monument neobnovili.

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 02. 2020 | 18:45

Zavří­t reklamu