válkaČeskoslovenskoobjevy

Hannah Beswick měla panickou hrůzu z pohřbení zaživa. Doktor z ní po smrti udělal mumii

Hannah Beswick měla panickou hrůzu z pohřbení zaživa. Doktor z ní po smrti udělal mumii
Zdroj: news.bbc.co.uk

V 18. století panoval ve společnosti strach z pohřbení zaživa. Takzvaná tafefobie měla své opodstatnění. Před nástupem moderní medicíny totiž skutečně docházelo k množství případů, kdy byl omylem (nebo i úmyslně) pohřben stále živý člověk. Podle statistiky doktora J. C. Ouseleyho z roku 1895 bylo prý každý rok v Anglii a Walesu pohřbeno zaživa až 2700 lidí, což rozhodně není malé číslo.

Simona Knotkova 17. února 2020

Utkvělou představou pohřbení zaživa trpěla také Hannah Beswick z Hollinwoodu ve Velkém Manchesteru. Majetná dědička k tomu měla važný důvod. Sama byla svědkem toho, kdy jejího bratra Johna chybně označili za mrtvého. Když chtěli během pohřbu mrtvé tělo přiklopit víkem od rakve, truchlící si všimli, že muž zamrkal. Doktor Charles White následně potvrdil, že je živý. Po pár dnech John nabral plné vědomí a žil ještě několik dalších let. Není tedy divu, že Beswick se obávala, že se něco podobného přihodí také jí.

Neví se, jaké přesné instrukce předala Whiteovi ohledně své smrti. Podle všeho mu zanechala velký peněžní obnos, kterým si chtěla zajistit, že zůstane nad zemí a doktor ji bude pravidelně kontrolovat. White se měl rovněž postarat o její vůli a pohřeb. Neexistují důkazy, že by si přála být konkrétně nabalzamována. Když ale v roce 1758 ve svých 70 letech zemřela, přesně to se stalo. Poté, co už nebylo žádných pochyb, že je žena mrtvá, udělal z ní White mumii, kterou si doplnil svou sbírku medicínských kuriozit. Z Hannah Beswick se tak stala legenda, ovšem způsobem, o který za svého života nejspíš nikdy nestála.

Později byla věnována manchesterskému muzeu, kde si ji mohla prohlédnout širá veřejnost. Z této expozice bohužel neexistují žádné dochované fotografie. Podle očitých svědků to byl ale jeden z nejpozoruhodnějších vystavovaných předmětů muzea. „Tělo bylo zachovalé, ale tvář byla seschlá a zčernalá. Nohy a trup byly svázány silnou látkou a tělo malé staré ženy bylo ve skleněné schránce podobné rakvi,“ napsal o ní místní historik Philip Wentworth.

Když bylo Manchesterskou univerzitou v roce 1867 potvrzeno, že Bestwick je „nezvratně a nezaměnitelně mrtvá“, žena byla pohřbena do neoznačeného hrobu na Harpurhey Cemetery. Více než 110 let od své smrti se tak dočkala řádného pochování.

Další články

Zavří­t reklamu