Griffin se svojí paničkou. Za pár let si tento papoušek možná také otevře soukromou psychologickou poradnu!

Griffin se svojí paničkou. Za pár let si tento papoušek možná také otevře soukromou psychologickou poradnu! | zdroj: news.harvard.edu


Griffin není žádné tele. Chytrý papoušek překonal v paměťové hře harvardské studenty

TÉMATA: papoušek | inteligence | experiment | paměť

user-avatar

Marta Šindlauerová

31. 07. 2020 | 08:00

I papoušci mají představitele, kteří se vyznačují nadprůměrnou inteligencí a učenlivostí. Ve světě opeřenců jsou to zpravidla "řvouni" žakové, a Griffin je ten vůbec nejslavnější z nich.

Nejen že jsou žakové schopni se naučit desítky slov, ale zvládnou i různorodé pokyny, a tady žako Griffin dokonce umí hrát škořápky – a to mu to panička vysvětlila a ukázala jen jednou. Hraje tuto jednoduchou hru tak dobře, že triumfnul i studenty Harvardu. 

Griffinovi je 22 let (žakové se dožívají zpravidla více než padesáti) a proslavil se už před několika lety humorným vystoupením v televizi, kde předváděl své kousky. Jeho nadprůměrná ptačí inteligence se začala projevovat po pouhých sedmi týdnech od narození, takže se v prostředí všemožných kognitivních experimentů pohybuje odjakživa. Opeřenec umí zřetelně vyslovit přes 30 anglických slov a rozumí téměř čtyřem desítkám. Je schopen rozeznat barvy a také jejich názvy. O jeho úžasné schopnosti se nepochybně přičinila i jeho "maminka" Irene Pepperberg, která je absolventkou Harvardu v oboru psychologie.

Letos se Griffin podrobil pokusu prestižního vědeckého časopisu Scientific Report. Redaktoři chtěli zjistit, jak funguje papouškova paměť. Pod plastové kelímky schovávali bambule a měnili jejich pozice pod kelímky a také jejich barvy. Ze 14 her našel Griffin bambulky ve 12 případech, čímž překonal 21 harvardských studentů (převážně z technických oborů).

V případě takovýchto kognitivních experimentů se často jedná o typ paměti, který psychologové nazývají "manipulativní". Subjekt registruje, kde se bambule nachází, a uvědomuje si i jejich barvu. Pohyby pak mozek "matou", respektive jím manipulují, a jak si s tím mozek poradí, je už pak velmi individuální. Každopádně zde hraje roli rychlost předání informace o aktuální pozici i barvě pozorovaného objektu. 

A zatímco studenti si z experimentu odnesli takovou menší ostudu, Griffin dostal za odměnu své oblíbené kešu oříšky.

user-avatar

Marta Šindlauerová

31. 07. 2020 | 08:00

Zavří­t reklamu