válkaČeskoslovenskoobjevy

Génius Raffael odhalil tajemství egyptské modři – nejstarší umělé barvy na světě

Génius Raffael odhalil tajemství egyptské  modři – nejstarší umělé barvy na světě
Zdroj: Wikimedia Commons, koláž
+ 3 fotky+ 4 fotky

Egyptská modř je označována za nejstarší umělé barvivo na světě a jak její název napovídá, vynalezli ji a používali už před 5000 lety staří Egypťané. S koncem Římské říše se však znalost této technologie nadlouho vytratila a až moderní věda ji znovu objevila. Jak ale ukázal nedávný výzkum, egyptskou modř na jedné ze svých fresek použil již italský renesanční malíř Raffael Santi.

Yvonne Pokorná 2. prosince 2020

Modrá byla ve starém Egyptu posvátnou barvou. Byla to barva nebes, panství bohů, stejně jako barva vody, na níž byla egyptská civilizace závislá. Není divu, že Egypťané chtěli tuto barvu využívat v umění, jenže potíž byla v tom, že v přírodě se nevyskytuje. Bylo proto potřeba ji vyrobit. A tak vznikl první umělý pigment na světě. Chemicky se jedná o složitý křemičitan pronikavě modré barvy. Nejstarší stopy o jeho používání pocházejí z doby před více než 5000 lety.

Ve staroegyptských textech o výrobě egyptské modři neexistují žádné písemné informace a poprvé se o ní zmiňuje římský architekt a inženýr Vitruvius, jenž žil na začátku 1. století. Označuje ji jako coeruleum a ve své práci De architectura popisuje, že se vyráběla mletím písku, mědi a vápence. Z této směsi se vyrobily malé koule, které se pak zahřívaly v peci.

Kromě Egypta a Říma se důkazy o používání egyptské modři našly také na Blízkém východě či ve východním Středomoří. Není jasné, zda to bylo výsledkem paralelního vynálezu nebo toho, že se tato technologie šířila z Egypta do jiných oblastí. Po zániku Římské říše však na řadu staletí upadla v zapomenutí a nahradily ji pigmenty lapis lazuli.  Až počátkem 19. století v souvislosti s archeologickými objevy se o ni začali zajímat někteří vědci a objevili její chemický vzorec.

Thumbnail # Tajemství mínojských modrých opic znázorněných na řeckých freskách
Mohlo by Vás zajímat:

Tajemství mínojských modrých opic znázorněných na řeckých freskách

Nyní však vychází najevo, že tajemství egyptské modři pochopil už italský renesanční malíř a architekt Raffael Santi. Jak ukázala nedávná studie, Raffael s ní dosáhl intenzivní modré oblohy a moře ve své slavné fresce Triumf Galatey, kterou v roce 1514 vytvořil pro římskou Villu Farnesina. Pomocí neinvazivní makro-rentgenové fluorescence (MAXRF) vědci ke svému překvapení zjistili, že modř moře a oblohy obsahuje křemičitan vápenato-měďnatý.

„Je to poprvé, co nacházíme tento pigment v díle od Raffaela,“ říká Antonio Sgamellotti , jenž zkoumal malířovy fresky. Podle něj Raffael provedl ve své dílně v Urbinu jedinečný experiment, vyvolaný jeho zájmem o starověký svět. V jistém dopise adresovaném příteli Baldassarovi Castiglionovi děkuje Raffael za jeho komplimenty ohledně Triumfu Galatey a odkazuje se na starověké postupy osvětlené Vitruviem. Jde sice o kopii dopisu nejisté autenticity, ale je jisté, že Raffael i další renesanční umělci četli Vitruvia a byli jím velmi ovlivněni.

Výzkum proběhl u příležitosti 500. výročí malířovy smrti a jeho výsledky byly představeny na výstavě „Raffael ve Ville Farnesina, Galatea a Psyche“, která potrvá do 6. ledna.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu