válkaČeskoslovenskoobjevy

Generál de Gaulle se přátelil s Benešem, odmítl Mnichovskou dohodu a podpořil odsun Němců

Generál de Gaulle se přátelil s Benešem, odmítl Mnichovskou dohodu a podpořil odsun Němců
Zdroj: theamericanconservative.com

Po vojenské porážce Francie v roce 1940 se do čela protiněmeckého odboje postavil čerstvě jmenovaný generál Charles de Gaulle. Představitelé československé exilové vlády s ním navázali kontakt a z horlivého frankofila Edvarda Beneše a budoucího francouzského prezidenta se stali dobří přátelé. De Gaulle již 29. září 1942 odmítl Mnichovskou dohodu v celém jejím rozsahu a zavázal se, že učiní vše pro obnovení Československa v jeho původních předmnichovských hranicích. O Benešovi se pochvalně zmiňoval i ve svých Válečných pamětech.

Václav Pokorný 25. září 2018

Po kapitulaci Francie v červnu 1940 byl Charles de Gaulle jediným členem poslední zákonné vlády, který otevřeně a odhodlaně pokračoval v boji proti nacistickému Německu. „Francie prohrála bitvu, Francie neprohrála válku!“ prohlásil pár týdnů po vojenském zhroucení své země. Jeho pevný charakter a nesmířlivé postoje vůči nacistům z něj učinili přirozeného vůdce francouzského odboje.

Pět dnů před kapitulací Francie odletěl do Londýna a ještě na palubě letadla dostal depeši, že na něj byl vydán zatykač domácími přisluhovači Hitlera. V britském exilu se de Gaulle seznámil s dalšími politiky z evropských zemí, kteří byli také jako on nuceni uprchnout před postupující německou armádou. Jedním z nich byl bývalý československý prezident Edvard Beneš, který v Británii bojoval za obnovení předmnichovského Československa. Po mnoha hodinových rozhovorech se z obou mužů stali přátelé, jejichž společným zájmem bylo porazit hitlerovské Německo a osvobodit své vlasti.

Je málo známým faktem, že již 29. září 1942 se Charles de Gaulle vyjádřil k Mnichovské dohodě. Prohlásil, že „zavrhuje dohody podepsané v Mnichově“, pokládá je „od počátku za neplatné stejně jako veškeré další akty, které se staly při provádění nebo v důsledku těchto dohod. Zavazuje se také, že učiní vše, co bude v jeho moci, pro obnovení Československa v hranicích před zářím roku 1938.” De Gaulle si od tohoto postupu sliboval obnovení francouzského vlivu ve střední Evropě.

Edvard Beneš a Charles de Gaulle

Edvard Beneš a Charles de Gaulle

V prvních měsících po válce patřila podle historických pramenů k nejrozhodnějším zastáncům odsunu německého obyvatelstva z československého území Francie v čele s generálem Charlesem de Gaullem. Podle tehdejšího velvyslance v Paříži Jindřicha Noska se generál de Gaulle o transfer velmi zajímal a měl v této otázce pro československé představitele značné pochopení. Právě u něj nalezla československá diplomacie podporu, aby transfer německého obyvatelstva proběhl co nejrychleji a nebyl odkládán.

Po skončení války vydal de Gaulle vzpomínkovou knihu pod názvem Válečné paměti. Edvarda Beneše v ní popisuje jako člověka s vírou ve vlastní schopnosti a předurčení, jež ho nikdy neopustila, vedle nesporného, mimořádně silného intelektu, buldočí píle a schopností a potřeby se neustále učit. Jen tak lze pochopit a docenit charakteristickou pasáž v této knize:

„Nekonečné rozhovory s Benešem představovaly velké lekce z historie a politiky. Byl neúnavný a nikdy své posluchače nenudil. Ještě dnes slyším, jak v našich rozhovorech připomínal osud státu, při jehož řízení stál po dvacet let.“

Francouzský obr si k drobnějšímu českému protějšku vypěstoval zvláštní vztah, v němž se úcta a respekt snoubily s jistým odstupem (Beneš nebyl voják). Dva tak rozdílné muže spojil v pohnuté době stejný osud jejich zemí a společný nepřítel, proti němuž bojovali.

Další články

Zavří­t reklamu