František Douda (1908-1990)  prožil většinu své závodnické kariéry v dresu Slavie.

František Douda (1908-1990) prožil většinu své závodnické kariéry v dresu Slavie. | zdroj: aukro.cz


František Douda, první světový rekordman v historii naší mužské atletiky

TÉMATA: sport | sportovci | atletika | československo

user-avatar

Václav Pokorný

21. 01. 2020 | 14:00

Náš první světový rekordman ve vrhačských disciplínách František Douda začínal s atletikou jako samouk. Většinu své závodnické kariéry prožil ve Slavii Praha, kde se přiklonil k vrhačským disciplínám. Na olympijských hrách v Los Angeles 1932 získal ve vrhu koulí bronzovou medaili a o dva měsíce později vylepšil světový rekord v této disciplíně na 16,20 metrů. V roce 1934 na mistrovství Evropy v Turíně vybojoval za hod koulí bronz, která byla jedinou medailí pro Československo.

František Douda sa narodil 23. října 1908 v zemědělské rodině v usedlosti Lhota Samoty u Plané nad Lužnicí. O atletiku se začal zajímat v době olympiády v Paříži (1924), a když ve Vilímkově „Studentském kalendáři" našel popis atletického nářadí, nejprve si z kmínku smrčku vyrobil oštěp, se kterým trénoval doma na zahradě. Poté si z dubového dřeva zhotovil disk pro tuto disciplínu. Zajímal se také o vrh koulí a k tréninku zpočátku používal vypůjčené pětikilové závaží a větší kulatý kámen.

Na jaře roku 1926 zkusil v Táboře, kde studoval reálku, poprvé hod normálním oštěpem a délkou 47 metrů překonal tehdejší dorostenecký rekord. Již za týden nastoupil k meziměstskému atletickému utkání Tábor – Nymburk. Skončil jako druhý v oštěpu i v disku. Po tomto závodě začal trénovat systematicky a v květnu 1927 na středoškolských závodech v Českých Budějovicích vyhrál pět disciplín. Oštěp poslal do vzdálenosti 43,80 metrů, disk 34,80 metrů a kouli do 12,12 metrů. Ve skoku do dálky to bylo 580 centimetrů a do výšky 160 centimetrů. 

Tyto výkony "venkovského“ atleta zaujaly vedení SK Slavia Praha a Douda od nich dostal domů regulérní vrhačskou kouli a zároveň přihlášku do klubu. V červnu 1927, druhý den po maturitě, odjel do Prahy na své první mistrovství mužů v lehké atletice. Na závodech se potkal s řadou tehdejších vynikajících atletů a poprvé se ve vrhu koulí dostal přes 14 metrů a  v hodu diskem přes 44 metrů. 

O tři roky později nastal pro Františka Doudu čas světových úspěchů. V říjnu 1931 v Brně Pisárkách v utkání ČSR – Rakousko vyrovnal výkonem 16,04 metrů ve vrhu koulí světový rekord Němce Hirschfelda z roku 1928. Stal se prvním (spolu)držitelem světového rekordu v historii československé atletiky mužů. 

V roce 1932 odjel na X. LOH do Los Angeles ve Spojených státech amerických. Na tréninku se mu podařilo vrhnout kouli do vzdálenosti 16.30 metrů, což byl o 26 centimetrů lepší výkon než dosavadní světový rekord. Při samotné soutěži však výkon nezopakoval a 15,61 metry získal bronzovou medaili.

Po návratu domů vytvořil Douda nový československý rekord v hodu diskem, výkonem 46.30 metrů. Následovalo pražské utkání proti polským atletům, při kterém vytvořil nový světový rekord ve vrhu koulí. Výkonem 16.20 metrů tehdy překonal stávající rekord amerického koulaře Sextona o 4 centimetry.

Na prvním Mistrovství Evropy v atletice (Turín 1934) vybojoval Douda pro Československo jedinou medaili, a to bronzovou. Výkonem 15,18 metrů ve vrhu koulí skončil třetí, když první Estonec Wiiding a druhý Fin Kunti měli shodně o pouhý jeden centimetr víc, čili 15,19 metrů.

František Douda se ve své sportovní kariéře stal osmnáctkrát mistrem Československa ve vrhu koulí a hodu diskem a se závodní činností se rozloučil v roce 1941. Poté se mnoho roků věnoval výchově mladých vrhačských adeptů v pražském klubu Slavie. Zemřel 15. ledna 1990.

 

user-avatar

Václav Pokorný

21. 01. 2020 | 14:00

Zavří­t reklamu