Ve Vietnamu platila velmi specifická pravidla a bojová disciplína byla ovlivněna drogami.

Ve Vietnamu platila velmi specifická pravidla a bojová disciplína byla ovlivněna drogami. | zdroj: lewisarmymuseum.com


Fragování děsilo velitele ve Vietnamu, šlo jim o život

TÉMATA: válka ve vietnamu | usa | vojáci

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 02. 2020 | 16:00

Pojem fragging neboli fragování znají dobře zejména hráči počítačových stříleček. V podstatě jde o střílení nepřátel jako sportu, kdy se jednotlivé fragy počítají a z čísel se pak dělají statistiky, pořadí a různé tabulky. Fragování ale existovalo i ve skutečné válce, jenže nemělo s tím počítačovým nic společného. Šlo o zabíjení vlastních velitelů svými vojáky.

O fragování promluvil otevřeně Roy Moore, neúspěšný kandidát na senátora Alabamy, kterému reálně hrozilo, že ho zabijí jeho vlastní muži, se kterými bojoval ve Vietnamu. Moore sloužil ve Vietnamu u vojenské policie, což je část armády, která není zrovna moc oblíbená u ostatních vojáků. Musel řešit množství drogových deliktů vojáků, protože marihuana i další drogy patřily k nedílnému koloritu války ve Vietnamu.

Jenže když posílal k vojenskému soudu a do vězení spousty frontových vojáků, vysloužil si za to hrozbu fragování. Jeden z obviněných vojáků vystřelil na seržanta vojenské policie a vyhrožoval smrtí i Moorovi. Seržant přežil a voják šel před vojenský soud, ale bylo jasné, že mezi zástupy drogově závislých vojáků se může najít další, kdo se pokusí Moora zabít. Ten si tak opevnil ubikaci pytli s pískem a provedl i další preventivní bezpečnostní opatření.

Moore zdaleka nebyl jediný. Hrozby fraggingu  byly poměrně rozšířené, protože americká armáda ve Vietnamu měla ohromné problémy s disciplínou, morálkou a drogami. Ostatně slavný snímek Četa se problematiky fraggingu také dotýká. Zabít nepopulárního nebo naopak neschopného velitele, takové nápady vznikaly v hlavách drogami omámených vojáků, a v buši, daleko od polních soudů, bylo lehké něco takového provést beze svědků.

Podle záznamů byly evidovány ve Vietnamu tisíce hrozeb zabitím. Pravdou také je, že většinou zůstalo pouze u hrozeb. Na 800 případů ale skončilo pokusem o vraždu nebo přímo vraždou. 86 velitelů bylo zabito a 700 zraněno, což je gigantické číslo. Navíc jde pouze o zdokumentované případy, mnoho dalších zřejmě nikdy neskončilo ve vojenských análech.

O svých zážitcích s fraggingem mluvil také bývalý náčelník generálního štábu Colin Powell, který sloužil ve Vietnamu, a uvedl, že se mnohdy bál nejen Vietkongu, ale také svých vlastních mužů, kteří ho mohli zabít ve spánku. Problém fraggingu byl podrobně popsán v knize George Lepreho: Fragging: Why US Soldiers Assaulted Their Officers in Vietnam (Fragging: Proč američtí vojáci napadli své důstojníky ve Vietnamu). V ní jsou popsány a zdokumentovány stovky těchto případů. V drtivé většině šlo o příslušníky armády nebo mariňáky, u letectva nebo námořnictva se tyto jevy příliš nevyskytovaly. Nejčastějším způsobem, jak zabít důstojníka na základně, bylo s pomocí granátu. Venku v džungli to naopak byla tzv. „friendly fire“, tedy jednoduše zastřelení „omylem“ vlastními vojáky v boji s nepřítelem.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 02. 2020 | 16:00

Zavří­t reklamu