válkaČeskoslovenskoobjevy

Erfurtská latrínová katastrofa zabila výkvět německé šlechty

Erfurtská latrínová katastrofa zabila výkvět německé šlechty
Zdroj: Wikimedia Commons
+ 3 fotky+ 4 fotky

V červenci roku 1184 se sešla v erfurtském kostele sv. Petra početná skupina šlechticů, aby zde diskutovali, když tu se pod nimi propadla podlaha. Velmoži skončili v žumpě, a začal boj o život.

Tomáš Chalupa 12. října 2020

Byla by to slušná komedie, kdyby to nebyla tragédie, která si vyžádala lidské životy. Pro lepší pochopení, co se vlastně onoho dne v Erfurtu stalo, je potřeba znát kontext situace. Erfurt tehdy spadal pod vládu krále Jindřicha IV. z dynastie Štaufů. Byla to doba velkého napětí a sporů mezi šlechtou a církví. Na popud krále probíhala jednání mezi šlechtou a církevními představiteli, aby se spory urovnaly. Jedno z těch významnějších setkání probíhalo právě v Erfurtu.

Samotný popis události z dobových pramenů je poněkud nejasný. Některé zdroje mluví o tom, že setkání proběhlo v prvním patře kostela. Pak by ale samozřejmě nemohlo k žádné latrínové katastrofě dojít. Ve skutečnosti se ale všichni šlechtici sešli v jedné místnosti v přízemí, a podlaha váhu tolika lidí neunesla. Muži spadli do hluboké latríny, kde se nejméně šedesát z nich utopilo. Podle pastora Leitzmanna z Tunzenhausenu to bylo až sto lidí.

Thumbnail # V Polsku našli erotickou pomůcku z 18. století. Někomu spadla při masturbaci do latríny
Mohlo by Vás zajímat:

V Polsku našli erotickou pomůcku z 18. století. Někomu spadla při masturbaci do latríny

Byla to obrovská tragédie, jaká neměla obdoby. Ve smrdutých vlnách zahynul výkvět německé šlechty, například Heinrich von Schwarzburg, Hesse Gozmar von Ziegenhayn, Friedrich von Abenberg, Burkard von Wartberg, Friedrich von Kirchberg a Beringer von Mellingen. Zachránila se jen menšina velmožů, mezi nimi nejurozenější z nich a hlava proticírkevních aktivit Ludvík III. Durynský, který se bavil s arcibiskupem o samotě v jiné místnosti, kde projednávali politické záležitosti. Jen díky tomu unikl smutnému osudu ostatních šlechticů.

Thumbnail # Historie záchodu od výsernic ke splachování
Mohlo by Vás zajímat:

Historie záchodu od výsernic ke splachování

Ke katastrově přispěly hlavně dva faktory. Ve středověku málokdo uměl plavat, navíc šlechtici byli oblečení, což plavání komplikovalo. Určitě mezi nimi zavládla panika, někteří se mohli zabít nebo zranit už při pádu do latríny. S tím souvisí druhý faktor – latríny ve středověku byly hluboké a neudržované. Nemyslelo se nikdy na podobnou situaci, takže se v případě problému doslova nebylo čeho chytit. Šlechtici tak mohli spoléhat jen na pomoc zvenčí nebo na náhodu. Proto byl celkový počet utonulých tak vysoký.

Další články

Zavří­t reklamu