válkaČeskoslovenskoobjevy

Emma Nuttová byla první telefonní spojovatelka v dějinách

Emma Nuttová byla první telefonní spojovatelka v dějinách
Zdroj: thevintagenews.com
+ 4 fotky+ 5 fotek

První telefonní hovory probíhaly za neustálého vtipkování a vulgarit ze strany telefonních spojovatelů. Byli to totiž mladí kluci, kteří svou práci nebrali příliš vážně a podle toho také vypadala úroveň služeb. To se změnilo až s příchodem Emmy Nuttové.

Tomáš Chalupa 10. srpna 2019

Spojovatelé byli na počátku používání telefonů mladí kluci. Ti oslovovali své zákazníky nejrůznějšími nadávkami, dělali oplzlé vtipy a celkově se chovali velmi neslušně. Věděli, že je nikdo nevidí ani neslyší a že se skutečným člověkem nepřijdou do kontaktu. Původně to byli telegrafisté, kteří jen přešli na novou práci s novým zařízením a velmi rychle pochopili, jaké možnosti jim nabízí.

Pak dne 1. září roku 1878 byla přijata do řad spojovatelů Emma Nuttová jako vůbec první žena v této rozvíjející se branži. Její kariéra pak trvala neuvěřitelných 37 let až do jejího odchodu do důchodu. Najal jí osobně Graham Bell, vynálezce telefonu. Spatřil ji mezi svými telegrafistkami a nabídl jí plat 10 dolarů měsíčně. Pracovní podmínky byly tehdy dobré, pracovní týden měl tehdy 54 hodin, na oběd byla denně hodinová pauza. Jen o pár hodin později se druhou ženou spojovatelkou stala její sestra Stella.

Její přístup k práci byl naprosto odlišný. Mluvila klidně, byla příjemná a zákazníci byli ze změny celkové kultury telefonováni doslova v šoku. Najednou nemuseli snášet urážky a oplzlé vtipy a cítili se mnohem lépe. Na ústředí společnosti se jen hrnuly pochvalné reakce, kterými byla údajně společnost doslova zaplavena. Brzy se začaly telefonní spojovatelky objevovat také v dalších městech a netrvalo dlouho a ženy vytlačily z této pozice své mužské předchůdce. Vše ale začala Emma a její sestra Stella, které doslova obrátily na ruby dosavadní způsob fungování této práce.

Spojovatelka musela být svobodná a ve věku 17–24 let. Podmínkou byl nejen příjemný hlas a vzhled, ale také dlouhé ruce, aby mohla dosáhnout na celou přepojovací desku. Jako celá americká společnost těch dob, byla i tato práce diskriminační, a tak se spojovatelkami nemohly stát černošky ani židovky.

Další články

Zavří­t reklamu