Než se lvy podařilo zastřelit, stihli zabít 135 lidí. Ilustrační foto.

Než se lvy podařilo zastřelit, stihli zabít 135 lidí. Ilustrační foto. | zdroj: allthatsinteresting.com


Dva lvi terorizovali dělníky na železnici, byl z toho boj na život a na smrt

TÉMATA: zvířata | lvi | afrika

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 05. 2020 | 16:00

Dělníci v Keni stavěli v roce 1898 železnici přes celou zemi. Poblíž řeky Tsavo se stali terčem útoku dvou lvích samců a stovka z nich za to během několika měsíců zaplatila životem.

Masakr měli na svědomí dva bezhřívnatí lvi, přezdívaní Duch a Temnota. O případy zmizení dělníků se začal pochopitelně zajímat vedoucí stavby, britský plukovník John Patterson. Místo dohlížení na průběh prací musel začít řešit, jak lvy najít a zabít.

Že jde o lvy, dokládaly stopy na místech, kde jednotliví dělníci mizeli. A stopy to byly opravdu pádné, nejen otisky v hlíně, ale krev, kusy masa a ohlodaných kostí. Nocí se navíc ozýval lví řev, který děsil dělníky a dával všem najevo, že šelmy si jdou pro svojí kořist. Být ve stanu byla pramalá ochrana, protože lvi většinu svých obětí vytáhli přímo ze stanu a odvlekli pryč.

Patterson hlídkoval s loveckou puškou celou noc poblíž tábora a doufal, že se mu podaří lvy zabít. Jenže dělníci nespoléhali jen na něj. V táboře, který čítal několik tisíc lidí, zapálili ohně a snažili se všemožně lvy plašit hlukem. Postavili také primitivní palisády a dokonce příkop. Nic z toho lví samce neodradilo. Přeskočili dřevěný val i příkop a nezalekli se ani hořících ohňů. Temnota i Duch byli opět v táboře. Vše se událo rychle, navíc na odlehlém konci tábora. Lvi udeřili, odtáhli dva nebožáky a zase zmizeli.

Po tomto útoku všichni zaměstnanci opustili okrajové části a shlukli se v centrální části tábora. Tady už měl Patterson šanci lépe kontrolovat situaci. Navíc nastražil na lvy past. Do dodávky umístil klec s mechanismem. Pokud lev vešel dovnitř, automaticky se za ním zavřely dveře a byl v pasti. Selhal ovšem lidský faktor. Samec skutečně vlezl do pasti, jenže dva vojáci ztratili nervy, nevěřili mechanismu a začali z dálky pálit na zvíře. Jediné, čeho docílili, bylo, že rozstříleli mříže a lev utekl.

John Henry Patterson (1867–1947). Zdroj: Jabotinsky Institute

Uplynulo devět měsíců, co se Patterson pustil do boje se lvími zabijáky a zatím neulovil ani jednoho z nich. Skóre bylo 100:0 pro lvy. Práce stály, většina dělníků prostě utekla, protože se nechtěl stát být potravou Temnoty a Ducha.

Pak ale Patterson konečně dostal jednoho z nich. Po dvou hodinách, co lev kroužil kolem nastražené návnady, jej dokázal Patterson zasáhnout ze svého posedu vysoko v korunách stromu.  S druhým lvem šlo ale o mnohem větší zápas. Po dvou týdnech čekání ho konečně zasáhl, ale pouze zranil. Vydal se pak se čtyřmi vojáky po jeho krvavé stopě. Podařilo se jim šelmu najít a zahnat do kouta, což ale neměli dělat. Zvíře se na ně vrhlo, Patterson vystřelil čtyři další rány, ale bez jakéhokoliv efektu. Všichni byli v poslední chvíli nuceni vylézt na strom. Tam si vzal Patterson pušku od jednoho z vojáků a vystřelil další ránu do lva. Ten ještě stále stál, ale už se nehýbal. Patterson seskočil ze stromu a zblízka do hlavy lva vystřelil další dvě rány. Teprve poté padla šelma mrtvá k zemi.

Jako symbol svého vítězství Patterson pověsil dvě hlavy lvů na zeď svého sídla a z jejich kůží si udělal koberečky. Tak to bylo dalších třicet let. Pak tyto exponáty prodal do chicagského muzea za 5000 dolarů.

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 05. 2020 | 16:00

Zavří­t reklamu